10 způsobů, jak učit děti o penězích

Článek sepsala Štěpánka Štrougalová, majitelka Baby Klubu Juklík

Je zbytečné zdůrazňovat, že s dětmi se o penězích mluvit má. A čím dříve, tím lépe. Samozřejmě, finanční témata a laťka odbornosti se jednoznačně vztahují k věku dítěte. Nikdo vám nedá přesný návod, jak naučit děti bavit se o penězích. Vysvětlit jim, jak s penězi pracovat, budete muset vy sami. V každém případě ale nikdy nevynechejte u dětí období, kdy si „hrajeme na obchod“. Jsou to přesně ty hry, kdy se za dětské peníze prodává a nakupuje cokoliv, co doma nebo venku najdete.

Prodávat můžete kaštany, listy, ovoce, zeleninu, hračky, misky, vařečky a milion dalších věcí. Hrou se dítě naučí mnohem více, než si myslíte. Pokud máte doma chlapce, stejně jako my, a hra na obchod ho nebaví, zahrajte si třeba na autoservis. Fantazii se meze nekladou, takže běžte za dítětem s návrhem a spolu to dolaďte tak, aby to bavilo i vás. A nyní mám pro vás 10 tipů jak naučit děti peníze pochopit a pracovat s nimi.

1. Pořiďte dětem jejich vlastní pokladničku

Doporučujeme jít pokladničku koupit spolu s dítětem, samozřejmě vy jste rodič a ohlížíte se na kvalitu a cenu, ale to už můžete krásně začít o penězích mluvit, a to cestou do obchodu. Řekněte dítěti, že máte určité cenové rozmezí, takže mu ukážete okruh pokladniček, ze kterých může vybírat.

Pokladničce vyberete jedno místo, neměla by se přenášet. Nezapomeňte mít připravené první mince, které si dítě může pyšně do své pokladničky vložit. Je velmi nutné, aby si tento okamžik dítě prožilo, je to jeho první uložená částka v pokladničce. Pocit štěstí a velké zodpovědnosti dítě velmi posílí.

Rozhodnete-li se dítěti do pokladničky dávat peníze, dělejte to pravidelně a vždy to dítěti oznamte. Nejlépe nechte dítě, aby si minci hodilo do pokladničky samo. Pokud je dítě starší a už společně počítáte, ukažte mu, jak si může své úspory kontrolovat a přepočítávat.

Čtěte také: Agresivita u dětí je volání o pomoc a porozumění!

Máte-li pokladničku, která se nedá otevřít, dítě si může každou vhozenou částku zapisovat a vidět tak nárůst svých úspor. Pořiďte malý deníček, třeba na zámek, a nechte dítě, ať si pro něj vybere místo. Pokud je na zámek, může stát klidně vedle pokladničky.

V opačném případě bych doporučovala nějaký šuplík. Nikdy dítěti nezakazujte se na peníze podívat či si zkontrolovat svůj deníček, menší děti si peníze můžou přepočítávat i několikrát za den. Pokud by se vám ale zdá, že je to až moc často, stanovte si společně, kolikrát za den je to akorát.

2. Pořiďte dětem vlastní peněženku

Výběr peněženky je stejně důležitý, jako výběr pokladničky, opět bych doporučovala jít spolu s dítětem. Pokud máte určité cenové rozmezí, oznamte to také dítěti, stejně jako to bylo s pokladničkou. Pomoci můžete s výběrem, ale konečné rozhodnutí nechte na dítěti.

Peněženka by také měla mít své místo, pokud ji dítě prozatím nenosí s sebou do školy. O peněžence nemluvte jako o hračce, ale mluvte o ní jako o ochraně proti ztrátě peněz. Vysvětlete, k čemu je peněženka určená a proč jste se rozhodli ji dítěti pořídit.

Do peněženky by se nikdy nemělo spořit. Neberte bez oznámení dítěti peníze z peněženky. Pokud to zjistí, může to poté dítě udělat i vám. Nikdy dítě nekontrolujte, jestli peněženku má a kde ji má, spolu s ní mu předejte celou zodpovědnost i za vložený obsah.

TIP: Doporučujeme si peněženku v obchodě pořádně osahat a vyzkoušet, jak se z ní vytahují mince, jestli jde dovřít až do konce. A hlavně, jestli není někde nějaká dírka, skrze kterou by peníze mohly vypadnout.

3. Spoření peněz by mělo vždy mít důvod

Házet mince do kasičky a nikdy nic neutratit dítě moc nenaučí, bude mít pocit, že peníze se neustále dostávají, hromadí, všeho má dostatek. Samozřejmě vám tímto nechci říci, abyste dítěti řekli „tak a od teď si už budeš vše platit sám/sama“, to ne, ale je dobré peníze spořit účelově.

U malých dětí se může jednat o sladkosti či malé hračky, u starších třeba lístky do kina, vytouženou hračku, pozvání rodiče třeba do cukrárny. Vše se samozřejmě odvíjí od věku dítěte.

Dítě také může na některé věci přispět, pokud se jedná například o finančně pro vás náročnou věc, nabídněte dítěti příspěvek, který mu můžete dodat. Dítě je tak efektivněji motivováno k tomu, aby si druhou část našetřilo samo.

Čtěte také: Být mámou, nebo supermámou?

Nechte dítě, aby se samo rozhodlo, zda si našetří pouze z kapesného, anebo požádá o příspěvek i prarodiče. Děti jsou velmi chytré a vynalézavé, velmi rychle pochopí, že když příspěvek nabídne rodič, mohla by přispět i babička nebo dědeček.

Pozor ale na to, aby si dítě tímhle nenasbíralo cílovou částku, důležité je, aby si alespoň třetinu částky opravdu samo našetřilo.

4. Dávat nebo nedávat dětem kapesné?

Kapesné rozhodně ano, pokud se dítě dostane do vyššího věku, nebude mu stačit občasné vhození dvacetikoruny do pokladničky. Jak už jsem zmiňovala u bodu č.3, spoření musí mít důvod.

Nástup do školy je ideálním obdobím, kdy je vhodné začít dítěti pravidelně dávat kapesné. Výše kapesného se odvíjí individuálně, ale vždy by měla být stanovena jasná částka, a pokud se bude měnit, vždy to s dítětem proberte.

Zvyšování kapesného by mělo mít také nějaký důvod, ale samozřejmě dítěti můžete dát něco i jen tak. Vše se nedá vysvětlit do detailů, často záleží na různých situacích. Pokud se ale na kapesném dohodnete, dodržujte vždy přesný termín.

Buďte dítěti příkladem a vyhněte se situacím, kdy se dítě bude muset upomínat o kapesné. Domluvte si, jak často bude kapesné dostávat, opět záleží na vaší domluvě, jestli to bude jednou týdně, nebo jednou měsíčně.

DŮLEŽITÉ: Kapesné je pro potěšení dítěte. Nikdy neříkejte dětem, co si za ně mají a naopak nemají koupit. Samozřejmě dítě seznamte se všemi výdaji, například za družinu, kroužky, měsíčník, aj. Na tyto věci, pokud si je děti kupují samy, dávejte přesné částky.

Pokud dáváte dítěti kapesné a peníze na jiné věci, vždy kapesné dejte do ruky zvlášť. Nikdy nepoužívejte kapesné jako výchovný prostředek!

5. Spořte si peníze také společně

Jak už jsem zmiňovala, děti milují hry a tahle se jim bude určitě moc líbit. Najděte společný cíl spoření pro celou rodinu, například výlet, aquapark, stolní hokej nebo si našetřete na vysněnou dovolenou. Zapojte do šetření všechny členy v domácnosti a předejte dítěti zodpovědnost za kasičku.

Samozřejmě zase hraje roli věk, pokud máte dítě v předškolním věku, stanovte si zodpovědnost za spoření s jedním dospělým, který může peníze přepočítávat. Máte-li naopak doma mladšího a staršího sourozence, předejte zodpovědnost oběma.

Čtěte také: Jak zvládat každodenní nákupy s dětmi?

TIP: Vytvořte si plán spoření, domluvte si, jak často budete vkládat a kolik to bude. Dítě ale vždy přispívá z kapesného dobrovolně.

Pokud dítě ještě kapesné nedostává, společné spoření můžete využít tak, že budete dávat peníze do kasičky společně s dítětem. Vždy se podívejte, kolik už máte našetřeno a kolik ještě schází.

6. Sourozenci a kapesné

Máte-li doma školáka i mladší dítě, nedávejte kapesné automaticky i tomu mladšímu. Snažte se dítěti vysvětlit, že také vyroste do toho věku, kdy kapesné bude pravidelně dostávat. Pořiďte mu pokladničku, do které můžete přispět vy nebo babičky a dědečkové.

Kapesné se doporučuje dětem začít dávat s nástupem do školy. Dítě vám tak může ukázat, jak se naučilo hospodařit s penězi. Pokud samozřejmě vidíte, že dítě dostane kapesné, za dva dny ho utratí a pak celý měsíc chodí a žádá vás o příspěvek, promluvte si s ním a ujasněte si, na jak dlouho své kapesné má, a upozorněte, že pokud si ho utratí tak rychle, musí zase počkat do dalšího termínu. Dítě by vždy mělo pochopit dohodu, stejně jako vy.

TIP: Vždy si ověřte, zda vás dítě vnímá a chápe, pokládejte otázky, ale nehovořte s dětmi nikdy příliš dlouho. Pokud vidíte, že vám dítě jen kýve hlavou, pravděpodobně už přemýšlí, s čím si bude hrát jako první, až se vypovídáte.

7. Obavy z utrácení na rodinné dovolené

Chystáte se na dovolenou, a už teď máte obavy z toho, že děti budou zase chtít všechno? Jsem si jistá, že vaše děti používají často věty „Jéé, mami dívej“, „Tohle má kamarád/ka ze školy“, „Mami, koukni na to“ a podobné.

Ne vždy ale tyhle věty znamenají „Já to chci.“ Dítě vás pouze informuje, stejně jako vy jeho. Když se vám něco líbí, také voláte například „Broučku, pojď se na něco podívat.“ – podezírá vás vaše dítě pokaždé, když na něj zavoláte? Pokud ano, odkoukalo to nejspíše od vás.

TIP: Před odjezdem se s dítětem domluvte na částce, kterou si může utratit za cokoliv, a vy mu do toho nebudete nijak zasahovat. Dejte peníze dítěti do peněženky a nechte je rozhodovat.

Pojedete-li na dovolenou na více týdnů, můžete dítěti částku rozdělit na dva až tři příděly, u menších dětí je totiž možné, že by z většího množství svých peněz mohly být zmatené.

Uvidíte, jak si děti umí ušetřit už první týden, i když ví, že dostanou další částku. Pokud si dítě ušetří peníze z dovolené, mělo by mít možnost si peníze nechat a uložit třeba do pokladničky.

8. Kreditní karta = neviditelné peníze a děti

Tohle téma se týká už většinou dětí na druhém stupni základní školy. Pokud s vaším dítětem aspoň občas mluvíte o penězích, tak už asi pochopilo, co je to výdaj, šetření, co znamená darovat a naopak půjčit. Má také orientační představu o cenách a o tom, kolik co stojí.

Máte-li pocit, že vaše dítě zvládne pohyb i neviditelných peněz, rozhodně doporučujeme založit dětský účet. Pokud všechno tohle vaše dítě splňuje, ale vy máte přece jen obavy, tak to alespoň vyzkoušejte.

Čtěte také: 9 nejčastějších chyb, které rodiče dělají při uspávání

Vedení dětského účtu je u většiny bank zdarma a vkládání částky není povinné, takže můžete vyzkoušet jeden měsíc. Pokud zjistíte, že vaše dítě ještě není připravené používat kreditní kartu, schovejte ji a trénujte orientaci pomocí internetového bankovnictví.

TIP: Kreditní karta s dítětem půjde už celý život, vlastníte ji vy, bude ji mít i vaše dítě. Představte dítěti internetové bankovnictví stejně tak, jak byste to potřebovali vysvětlit vy.

9. Předškolák a peníze

Jak už jsem psala v bodech výše, malé děti z pravidelného kapesného rozum zatím nemají, zajímá je především množství mincí v jejich pokladničce. Jak je ale malé dítě získá? Už jsme si psali o spoření do pokladničky, ale jak často by dítě mělo peníze dostávat?

To je opět individuální a záleží na situacích, můžete dítěti nechat pětikorunu z vozíků po nákupu nebo nechte dítě zaplatit rohlíky ve večerce a zbytek peněz si může nechat. Malé děti si hrozně rády počítají své peníze, takže doporučuji domluvit si určité dny, kdy bude mít dítě možnost si své korunky přepočítávat.

I jen samotné přepočítávání bez znalosti hodnoty peněz má u dětí smysl. Možná vás dítě překvapí tím, že se po přepočítávání bude ptát, kolik co stojí, kolik už má penízků apod.

TIP: Děti v předškolním věku neznají hodnotu peněz, takže pokud budete chtít svým dětem říci, kolik už si našetřily, místo věty „Už máš 248 Kč“, použijte přirovnání například „Podívej, už máš našetřeno tolik, že bychom mohli jít spolu do kina.“ Pokud dítě začne mluvit o penězích, naslouchejte a zodpovídejte otázky.

10. Pomozte dětem penězům lépe porozumět

Je důležité si uvědomit, co všechno dítě může a nemůže vidět. Děti často nemají tušení, kde se peníze berou, a proto mohou přijít i s těmito otázkami. Odkud jsou peníze? Proč když dojdou, nejde maminka nebo tatínek do bankomatu pro další?

Vysvětlete dětem, jak přicházíte k penězům vy a jak k nim mohou přijít ony. Pokud je to reálné, vezměte s sebou dítě do práce na prohlídku toho, o děláte a za co peníze dostáváte.

Čtěte také: Rodičovské fráze, které dětem ubližují

Děti netuší, že se platí nejen to, co je vidět – jídlo, oblečení, hračky, ale i to, co ony nevidí – například nájem, elektřina, jejich zájmové kroužky a jiné, proto s dětmi mluvte o penězích a rodinných výdajích. Pozor ale, nezatěžujte děti vaším nedostatkem peněz.

Pokud dítěti dáváte kapesné nebo peníze do pokladničky a budete mluvit o tom, že máte nedostatek financí, dítě se může cítit zmatené. Upozornění platí i pro rodiče, kteří prozatím peníze svým dětem nedávají, nezmiňujte se před dětmi o tom, že máte málo peněz.

Nedávejte dítěti pocit, že něco nemůže mít. Pokud chce něco, co je pro vás opravdu velká zátěž, ukažte mu, jak je možné danou věc získat.

Zdroj: www.juklik.cz