Při vaření jste zjistili, že nemáte vajíčka? A nutně je potřebujete? Dnes to není nic složitého, stačí vyběhnout do nejbližšího obchodu a vajíčka koupit. Obléknete sebe, děti a jde se na to. Tohle se stává mnohým. Pro někoho rutina a otázka pár minut, pro vás ale nastává noční můra.
Nakupování s dětmi je téma, na které všechny maminky mohou pořádat několikadenní přednášky, a stejně se neřekne vše. Jakmile vejdete do obchodu, dítě ožije a začíná představení:
„Čokoládka!“
„Ne, jdeme jen pro vajíčka, čokoládku koupíme jindy.“
„Já chci čokoládku.“
„Ne, dneska nekoupíme čokoládku.“
Dítě mírně hystericky: „Mamííííííí, čokolááááááádku.“
To už se po vás začínají otáčet lidé, sledovat vás a vy si přejete co nejrychleji odejít.
„Dobře, koupíme čokoládku,“ dáváte se k ústupu.
Mezitím probrázdíte cestu obchodu, jedete okolo mléčných řezů. Ač se snažíte sebevíc dítě zaměstnat, aby si jich nevšimlo, všimne. A okamžitě je chce.
„Ne, mléčný řez koupíme zítra,“ snažíte se znovu.
„Mamíííííííííí,“ začne vaše dítě natahovat. A v tuto chvíli se začne o slovo hlásit i mladší ratolest. Poté, co vykoupíte půl obchodu, i když jste přišla jen pro vajíčka, míříte ke kase, kde na vás prodavači nastražili past. Sladkosti, žvýkačky, lízátka.
Když už to vypadá, že je to v pohodě a vy jste odvrátila situaci s lízátky, připlete se vám do cesty „dobračka“ a promluví na vaše jakž takž klidné děti, „maminka ti to nechce koupit?“ načež v dítěti zažehne novou jiskru a ve vás chuť ji praštit velkým a těžkým předmětem.
V obchodě je spousta věcí k objevování
Supermarket je pro děti svět, kde stále objevují něco nového a nového. V každé uličce, zatáčce se najdou nové a nové věci, velké a barevné krabice. Někde to chrastí, jinde to šplouchá. Nenechavé ručky vašeho potomka pak automaticky po všem sahají, chtějí to ozkoušet na vlastní kůži. A mámin přísný pohled a rázné NE? To je pro dítě něco naprosto nepochopitelného.
Čtěte: 5 způsobů, jak dětem NE říci jinak
Nejlepší je, když dítě umístíte do nákupního vozíku. Z něj má totiž daleko lepší přehled. I pro vás jako rodiče je nákupní vozík spásou, dítě je v něm lépe „ovladatelné“, neženete se za ním po celé prodejně.
Skvěle ukorigujete také odstup od regálů a dítěti tak zabráníte v sahání na vše okolo. Samozřejmě, že dítě se pokusí o jakýsi odpor, ve vozíku se začne natahovat a případně protestovat, což vás katapultuje do kritické fáze každého „Tour de Supermarket“.
Horší je, když dítě na předměty dosáhne. Sice je potichu, ale zato vám zdatně pomáhá s nákupem, samozřejmě podle vlastního uvážení. Když následně jeho nákupy regulujete a vracíte zboží zpět do regálu, už se to neobejde bez srdceryvného křiku a slziček.
Při každodenním nákupu si děti také rozšiřují své obzory. Můžete jim vyprávět o tom, jak se potraviny zajišťují, jak se dostávají do obchodů, na co slouží, z čeho se vyrábí a podobně. Děti se zde také učí hodnotu peněz, mohou pozorovat zaměstnance obchodů. Děti předškolního věku rády sledují pultový prodej, vidí, jak se věci váží, balí.
Jak to lze dělat jinak?
Existují rodiče, kteří si takovéto výpravy za nákupy užívají a tráví jimi každou volnou chvíli. Jsou však také rodiče, kteří se takovýchto „výletů“ upřímně děsí.
Druzí zmínění rodiče totiž dobře vědí, že nakupování s dětmi unaví celou rodinu. Děti se možná chvíli baví, poté je to však začne nudit a začínají na sebe strhávat pozornost. Navíc chtějí vše, co vidí ve svém okolí. Bývají „neposlušné“, „rozpustilé“, což rodiče nevidí rádi, nesoustředí se pak na nákupy a na děti bývají nepříjemní.
Někdy se rodiče snaží dítě do nákupů aktivně zapojit. Malé vozíky, které děti mohou plnit, najdete v mnoha obchodech. Doma sepíšete seznam a děti jsou pak pověřeny úkolem, ukládají do svého vozíku potřebné věci. Když má dítě k dispozici malý vozík, měli byste jej mít neustále ve své blízkosti.
Čtěte: Magazín „Téma na Vaše přání“ 2. díl + dárek
Není-li po ruce dětský vozík, můžete dítěti zboží podávat a ono je pak ukládá do velkého vozíku, kde sedí. Jestliže sedí ve vozíku, mělo by se naučit, že věci v košíku se rozbalovat nesmí, až po zaplacení. Než si dítě tyto pravidla nakupování osvojí a přijme za své, čeká rodiče nejedno hektické nakupování, kdy jsou děti zklamané a mámy frustrované.
Dítě by se mělo už odmalička učit chápat nákup s mámou jako vlastní úkol. V zahraničí na toto téma už někde zareagovali a dětem jsou k dispozici speciální dětské váhy, například u zeleniny a ovoce. Dítě si tak samo může zvážit jablka, jahody a podobně.
Důležité je dětem vysvětlit, proč některé věci kupujeme a některé naopak ne. Děti to ihned pochopit nemusí, proto je potřeba notná dávka trpělivosti. Například, brambory vezmeme, ty potřebujeme do polévky, čokoládku dneska nekoupíme, doma ještě máme.
Díky tomu budete starším dětem snadněji vysvětlovat otázku peněz, že nemusíte vykoupit celý supermarket a odvléct jej domů, ale že koupíte jen to, co potřebujete. Nebo že si dítě může vybrat jednu věc v určité ceně, že čokoláda, ovoce se může sníst až tehdy, když ji zaplatíte.
Někdy však nepomůže nic, pravidla, domlouvání, vysvětlování. Z tichého naříkání a dožadování se určité věci se vyvine křik, pláč a dětská vzpoura. V takové chvíli nezbývá nic jiného, než zasáhnout. Dítě vzít do náručí a co nejrychleji vyjít ven.
Diskutování a vyčinění zuřivému dítěti nepomůže, naopak to zhorší. Objeví se totiž „dobří lidé“, kteří se vám budou plést do výchovy, přispívat svými dobrými radami a společně budou vychovávat vaše dítě. Dítě v nich vycítí spojence, což posílí jeho křik a vztek. Raději běžte s dítětem na chvíli ven, vozík nechte vozíkem a později se o nákup pokuste znovu.
Rodiče by se neměli nechat „dobrými lidmi“, kteří se aktivně zapojují do výchovy vašeho dítěte, rozhodit. Otočte se k takovýmto radilům zády a věnujte se dítěti.
Tipy a triky pro snadnější nákupy s dětmi
- Nakupujte v době, kdy nejsou obchody přeplněné, nákupní špička je pro vás vyloučená, pozor dejte také na dny, kdy v obchodech začínají akce.
- Velký nákup udělejte bez dětí, nechte je u prarodičů, je to jednodušší, klidnější a i pro vás lepší.
- Před nákupem vyměňte plenku nebo s dítětem jděte na záchod, není příjemné nechávat v obchodě plný vozík a běžet ven hledat místo pro vykonání potřeby.
- Dítě si chce z „výletu do obchodu“ něco přinést, něco, co si samo vybralo, dopředu se proto domluvte na jedné věci, je jedno, jestli to bude jogurt, časopis, sladkost nebo ovoce.
- Zaměstnejte dítě, do ruky mu dejte něco k pití nebo k jídlu, tak jej jako první nenapadne, že si musí „urvat“ něco pro sebe. I pro dospělé platí, že se nevyplací chodit nakupovat hladoví.
- Dejte dítěti úkol, může se na nakupování podílet, tlačit dětský vozík, skládat zboží do košíku, brát zboží z regálu, vykládat u pokladny na pás zboží, zaplatit jej. Děti jsou nadšené, když se na něčem mohou podílet a pomáhat rodičům.
- Nenechte se pláčem, křikem ani ničím podobným vydírat, pokud ustoupíte, dítě se naučí, že si tím všechno, co chce, vymůže, zjistí, že je vám křik a pláč na veřejnosti nepříjemný a využije toho ve svůj prospěch. Časem bude své nároky stupňovat.
- Trénujte dětský postřeh, nechte jej vyhledávat zboží podle barevné etikety, předškolák si trénuje postřeh a třeba i barvy (hledat produkty podle barev) a dítě se něčím zaujme, nenudí se. I v takové chvíli dítě bude vyžadovat nějakou hračku či sladkost, nenechte se zmást.
Zkušenosti, které se mohou hodit
Velká obchodní centra disponují dětskými koutky. V nich je možno dítě nechat. Hraje si tam pod dospělým dohledem, vy můžete nakupovat v klidu a všichni jsou spokojení.
Pro děti však může být frustrující, když je necháte cizím lidem a ještě navíc v cizím prostředí. Může si to spojovat s nepříjemnými zážitky a může mu to způsobit zátěž, obzvláště dětem citlivým.
Je užitečnější, když s vámi bude nakupovat. Je důležité umožnit příjemné nakupování všem členům rodiny a udělat jej pokud možno zábavné. Společné nakupování může posílit dětské sebevědomí, pocity sounáležitosti.
Dítě si trénuje asertivitu, postřeh, sociální chování. Společné nakupování také ukazuje, jak mohou rodiče s dětmi sdílet dospělé povinnosti.
