I u vás je to každou noc stejné a máte problém své ratolesti nahnat do postele? Možná děláte při uspávání vašich dětí jednu z klasických chyb. Snažte se tyto chyby proto odstranit a děti budou spát jedna radost. Jakých chyb se nejčastěji dopouštíte?
1. nedodržíte spánkovou rutinu
Večer před ulehnutím do postele každý z nás vykoná několik rutinních činností. Jdete si vyčistit zuby, vyvětrat a podobně. A přesně takové rituály potřebují i vaše děti. Spánková rutina pomůže dětem dostat se do odpočinkového stavu, než jdou do postele.
Takovýto rituál si můžete vytvořit společně, bude to příjemná chvíle s rodinou. Je jedno, jestli je to koupání, večeře, sledování pohádky, čtení pohádky na dobrou noc, večery by vždycky měly mít stejný či podobný styl.
Čtěte: 10 nejčastějších „problémů“ a řešení běžných situací s dětmi
Odbornice na spánek dětí Megan Faure uvádí, že spánková rutina je jednoduchá a díky ní se přiblížíte usnutí vašeho dítěte. Jde o spánkovou podporu, kterou dítě uvítá a díky které si vytvoří v životě řád. Ze začátku to může být náročné, ovšem nepolevujte, mějte trpělivost a ono se vám to z dlouhodobého hlediska vrátí a budete mít úspěch. A už nikdy nebudete muset přemýšlet, jak uspat miminko.
2. Ignorujete signály dítěte, kterými dává najevo svou únavu
Děti obecně vysílají určité signály, že jsou unavené a že už chtějí do postele. Například si třou oči, zívají, jsou pomalejší, nervózní, ztrácí zájem o hru apod. Jestliže tyto narážky ignorujete, tělo dítěte nezačne tvořit hormon melatonin, který uklidňuje.
Místo toho se v nadledvinkách tvoří nadbytek stresového hormonu kortizolu. A co to znamená? Dítě „chytí druhý dech“, a i když je unaveno, bude mít potíže se spánkem.
Jestliže nepozorujete žádné spánkové narážky, tak půl hodiny před tím, než běžně své dítě ukládáte k spánku, začněte provozovat klidové aktivity. Tedy žádné rychlé hry, běhání a podobně. Zhasněte velké světlo, dejte přednost noční lampičce, ztište hlas a přidejte spánkové rituály.
3. Používáte často spánkové „výmluvy“
Jsou-li rodiče unavení, pak dělají vše pro to, aby dítě šlo spát. Houpete jej, nosíte na rukou, snažíte se ho prostě všemožně uspat. Uděláte-li to jednou za čas, pak to až tak velký problém nebude. Jestliže takto dítě budete uspávat dlouhodobě, pak si na to všechno zvykne, přijme to jako spánkový rituál. A už nebude chtít usínat samo.
Některé děti si mohou na tyto „berličky“ vytvořit návyk a budou je pak vyžadovat, i když se probudí uprostřed noci, jinak neusnou. Chcete-li se toho vyvarovat, pak pohlídejte, aby se na to dítě nespoléhalo.
4. Dítě si přenesete z postýlky do velké postele příliš brzy
Rodiče často dělávají tu chybu, že batole vytáhnou z postýlky a vezmou jej do velké postele. Jestliže je dětská postýlka pro dítě nebezpečná (snaží se z ní dostat ven a podobně), pak je samozřejmě lepší, když dítěti pořídíte velkou postel.
Čtěte: “JÁ TO CHCI” a “TO JE MOJE” aneb jak dítě nerozmazlit?
Jinak je dobré mu ji pořídit až okolo dvou let. Ve velké posteli se děti cítí nejistě, ztraceně, a to spolehlivě naruší spánek. Když si dítě vezmete k sobě do postele, bude se mu spát dobře, ale vy se připravte, že takhle to může být i několik let.
Rodičovská postel je měkká, voňavá a bezpečná, kdo by ji rád opustil?
5. Dítě necháváte spát kdekoliv
Dítě by mělo pravidelně usínat ve své posteli. Když se tak nestává, dítě nemá potřebné zázemí a pohodu, kterou potřebuje. K pravidelnému spánku dítě potřebuje své místo a čas. Samozřejmě je možno to výjimečně obejít, ale nemělo by to být pravidlem.
6. Nedodržujete spánkový harmonogram dítěte
Děti potřebují pravidelnost, ta je velmi důležitá. Díky ní se cítí bezpečně a pohodlně. Pravidelný režim je důležitý, aby se správně nastavily dětské vnitřní hodiny. Jestliže neustále něco měníte, pak si dětské tělo, které ještě neumí úplně správně reagovat, nebude mít možnost vytvořit správný návyk.
Co to má za následky? Problémy s usínáním, nezdravý a přerušovaný spánek. Nejdůležitější je, aby dítě šlo spát včas, ne moc brzo, ani ne moc pozdě. Samozřejmě, čas od času můžete tento režim porušit, nemělo by to být však pravidlo.
7. Doufáte, že pokud dítě necháte déle vzhůru, bude déle spát
Zní to skvěle, ovšem u malých dětí tomu tak není. Vnitřní hodiny u dětí jsou nezpochybnitelné, budí se obvykle ve stejnou dobu, a to každičké ráno, a je jedno, v kolik jdou večer spát. Druhý den však dítě bude dost mrzuté a unavené, protože nešlo spát ve správnou hodinu a nemá tak tolik hodin spánku, kolik potřebuje.
Dokonce se říká, že děti, které pravidelně vstávají velmi brzo (ještě před šestou ranní), by měly chodit spát dříve, a to o půl hodinu až hodinu. Brzké vstávání není známkou, že dítě nepotřebuje spát, spíše to ukazuje na to, že chodí spát velmi pozdě.
8. Nejste s partnerem stejně naladěni
Rodiče musí držet při sobě, jedině tak bude uspávání a spánek dítěte dobrý. Je nutno se domluvit na tom, jaké rituály budete provozovat, v kolik dítě bude chodit spát a podobně.
Rozdíly jsou běžné, maminka se nechává přemluvit ke čtení pěti pohádek, tatínek přečte jen jednu, to je v pohodě. Při velkých a důležitých věcech je nutno držet pospolu. Bude spát dítě ve vaší posteli?
Čtěte: Být mámou nebo supermámou?
Necháme dítě, aby usínalo samo? Jestliže maminka bude při uspávání miminko houpat a tatínek ho nechá jen tak ležet, automaticky si bude vyžadovat toho rodiče, u kterého je usínání lepší a pohodlnější. Předem se domluvte na tom, jak bude vaše dítě usínat.
9. Vzdáváte se příliš brzy
Vždycky můžete chyby napravit, ovšem je potřeba se obrnit trpělivostí. Když se snažíte u dítěte změnit jeho spánkové návyky, které si řadu měsíců utvářelo, nejsou rychlé výsledky reálné. Minimálně to chce dva až tři týdny, než uvidíte alespoň nějaké výsledky, často to trvá déle.
Někdy je možno dostat se do problémů a to tehdy, když si rodiče myslí, že se rituály dítěte změní bez zásahu. Tak to není, čím déle ho necháte bez vlastního přičinění, tím těžší to pak bude změnit. Úsilí za to opravdu stojí!
10. Podívejte se, co radí Hanka Havrilcová z Nevýchovy
Hanka z Nevýchovy napsala pro rodiče průvodce uspáváním zdarma. V průvodci zjistíte, které dva způsoby se zaručeně vždy obrátí proti vám, a také objevíte tři kroky, jak uspat miminko tak, aby to pro vás už nikdy nebylo stresující. Hanka píše také o partnerské komunikaci, ale více už si přečtěte v průvodci sami, stáhnout si jej můžete pomocí „tlačítka“ níže.
uspávací manuál nefunguje, jediné, čeho jsem tím dosáhla je daleko delší uspávání, dcera 10m vyžaduje při uspáván mou přítomnost a držet za ruku (od nemoci před měsícem), uspávám dvakrát denně plus večer, v součtu min. 3h, od té doby, co jsem zkusila průvodce se to vším vysvětlováním a žádáním o součinnost protáhlo na 5,5h…syna jsem v tomto věku nechala asistovaně vyplakat, trvalo to 3 večery po deseti minutách, kdy jsem tam přicházela cca po 1 minutě a od té doby spal celou noc. přijde mi, že to pro něj bylo tisíckrát mín pláče a trápení než toto.
Veroniko, o tom jak uspávací manuál funguje nebo nefunguje nelze přesvědčit nijak. Já si ale opravdu stojím za tím, že pokud dítě večer pláče nebo má problém usnout je něco špatně a není to tím, že by dítě snad něco zkoušelo. Každý člověk je úplně jiný a každému neco jineho vyhovuje, proto je důležité nastavit si to doma po svém. Když dítě u uspávání mámu žádá pak prostě není připraveno na to, aby usínalo samotné. Nicméně pokud ja rodič potřebuji aby se dítě uspáválo samo pak zkouším přijít na to, co by dítěti vyhovovalo a co by misto mě potřebovalo. Když necháváme děti vyplakat moc jim ubližujeme. Ten malý mozek není připravený na to vše ihned pochopit jak potřebujeme 🙂 Přeji abyste přišla na to, jak to udělat aby to vyhovovalo vám všem 🙂
Když ono je to těžké být sehraní s otcem, když jemu je to jedno, kdy jde dcera spát. Jsem z toho nešťastná, ale to už asi nezměním. Dcera má 18 měsíců a vždy po příchodu od otce spolu bojujeme, když už si myslím, že je vše jak má, ozve se tatínek a jsme zase na začátku.
Na tohle asi neexistuje řešení že? Díky za odpověď Mirka
Bohužel, na tohle nemam řešení úplně nejlepší by asi bylo domluvit tatínkovi a třeba mu zkusit ochutnat, jaké to je, když by chtěl jít spát a někdo by ho vyrušoval 🙂