Meditační techniky přispívají k vnitřnímu klidu. Pomohou zlepšit soustředění. Meditace pomáhá prohlubovat naši empatii a emoční stabilitu. Existuje několik druhů meditace, já používám meditaci bdělé pozornosti, meditaci vhledu a komunikuji se svým vnitřním dítětem.
Meditace bdělé pozornosti
Při meditace bdělé pozornosti jde o postupné vyprazdňování mysli, například pomocí soustředění se na rytmus dechu.
Jak začít?
Pohodlně se položte nebo posaďte do klidné místnosti. Obraťte pozornost na svůj dech. Sledujte nádech a výdech a představujte si bílé světlo vcházející s každým vdechem do vás a černé vycházející z plic. Černé představuje všechny starosti a problémy, kterých se takto zbavujete.
Mezitím nechte myšlenky proudit. Nebraňte se jim. Nevyčítejte si je. Mozek je továrna na domněnky a ty nejde vypnout. Když se začnete v mysli toulat, vraťte se zpátky k soustředění na dech. Tréninkem se budete zlepšovat. Postupně můžete přidat počítání nádechů a výdechů. Jedna při vdechu, dva při výdechu. Opakujte a počítejte až do desíti.
Tvoje mysl je nástrojem – uč se jak být jejím pánem a ne otrokem. Autor neznámý
Meditace vhledu
Při meditaci vhledu si všímáme svých pocitů, analyzujeme je a prociťujeme, klidně v průběhu našich denních činností.
Jak postupovat?
Pokuste se několikrát během dne na chvíli zastavit a podívat se do svého nitra. Jak se cítíte, jakou máte náladu? Jak na ni reaguje vaše tělo? Já jsem vypozorovala, že se často nevědomky mračím, koušu si ret, mám zatnutou levou ruku v pěst, cítím tlak na hrudi a napětí v žaludku. Mám tedy některé ze seznamu symptomů, vykazující známky stresu. Tím, že se pozorujete, odhalíte příčinu stresové reakce a můžete dříve začít s regenerací.
Někdy se může stát, že zpočátku nepoznáte, z čeho máte podvědomě obavy, ale když půjdete do hloubky, určitě vás něco napadne. Zdánlivě to spolu nemusí na první pohled souviset. Už jen to, že vás tahle myšlenka napadla ale znamená, že jste na správné cestě. Důvěřujte své intuici. Až příčinu naleznete, je dobré si ji nevyčítat. Zkuste si představit důsledky strachu v nejčernějších barvách.
Mít se rád/a je velmi důležité – Sebeláska není hřích, je to dar
Příkladem může být, že jste hrozně nervózní před cestou na dovolenou. Budete muset několikrát přestupovat, vlaky na sebe navazují. Máte strach, že vám některý z nich ujede. Připusťte tedy možnost, že se to stát může. Prostě nemáte vše pod kontrolou, ale na tuhle situaci se můžete připravit seznamem pozdějších vlaků. Ve finále se tedy uklidníte, že i kdyby vám vlak ujel, můžete pokračovat vlakem následujícím.
Stresová reakce je vývojově zakódovaná příprava organismu na boj nebo útěk. Mimo jiné stoupá krevní tlak, zrychluje se dech, zvyšuje se svalové napětí, utlumují se trávení, hojení či imunita. Co když někdo stres zažívá neustále? Pak přichází fáze vyčerpání, jejímž důsledkem může být nemoc. Například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy, syndrom vyhoření či deprese.
Chci se dozvědět o stresu více
Abychom případné dopady stresu zmírnili nebo eliminovali, měli bychom vnímat tělesné příznaky stresu a zařadit do života více relaxace a sportu. Mě se osvědčila meditace, běh, jóga, meduňkový a třezalkový čaj.
Co je to vnitřní dítě?
Vnitřní dítě je radost v nás. Pomáhá nám v osobním růstu. Zraněné vnitřní dítě je ta část našeho já, která se v důsledku nezpracovaných traumat z dětství, odštěpila od naší vědomé části psýchy. Zraněné dítě komplikuje náš dospělý vztah k okolí. To se může navenek jevit jako závislost na osobách a procesech, zlost, deprese nebo nedostatek sebelásky.
Jak oslovit a uspokojit své vnitřní dítě?
Položte se do klidné místnosti a zavřete oči. Zkuste si představit, že uvnitř vás je dítě. V jaké formě se vám zjeví? Je to kluk či holka? Dítě vystrašené, smutné nebo nejisté dospívající? Pokud se vám hned napoprvé žádné dítě nezjeví, nevadí, zkuste to příště. Hlavně o tom moc nepřemýšlejte. Musí to být první vizualizace, co vás napadne. Pokud dítě vidíte, zkuste se do něj vžít a uvědomit si, co mu v dětství chybělo.
Během této terapie se vracíte k dřívějším vývojovým fázím a dokončujete neukončené záležitosti, pláčete tenkrát potlačené slzy či krmíte své hladové vnitřní dítě láskou, které se mu tehdy nedostávalo. Ze své zkušenosti vím, že tenhle zážitek je silný a očišťující. Po každé takové terapii si dítě uložte zpátky k srdci a slibte mu, že na něj budete častěji myslet a sytit jeho potřeby.
Meditaci potřebujeme, protože každý z nás chce být šťastný. Nikdo nemůže být šťastný, aniž by poznal svou pravou podstatu. Meditace je prostředek, jak svou skutečnou podstatu objevit. Autor neznámý
