Tipy na hry s dětmi aneb jak zabavit i ty nejmenší?

Tipy na hry s dětmi aneb jak zabavit i ty nejmenší?
Lucie Haková
Napsala Lucie Haková

Synovi brzy budou tři roky. Vyžaduje už více pozornosti a hlavně nabitý program. Televizí ho nezabavím, a když tak ne na dlouho, ale to ani nechci. Jak si batoletem, co už půjde (či už chodí ) do školky hrát?

Jak ho unavit a především zabavit? Chce to hodně nápadů. Nevím jak vaše dítě, ale to moje dlouho u ničeho nevydrží. Velkým tahákem je puzzle. Stavění puzzle ho moc baví a stavíme si každý den, ale nemůžu ho tím zabavit na celý den.

Moje typy jak zabavit dítě

Stavění stavebnice či kostek

  • Tahle činnost nás provází už dlouho a syna stále baví. Čím je starší tím větší má komín, tím propracovanější má stavbu z lega. Ze začátku si lego jen stavěl do komínku. Já si vedle stavěla domečky a on mi tam občas nějakou kostičku přidal. Teď už sleduji, jak je schopný si domeček postavit sám.

Společenské hry

  • Od tří let – ne-li dříve bych rozhodně s dětmi trávila čas u her. Ať už to je pexeso či dětské člověče nezlob se. Podporuje to společenské cítění. Komunikaci, chuť se učit novým věcem a vítězit, ale rozhodně ho nenechávejte vyhrávat pořád. Dítě pak nabude dojmu, že je vítěz pokaždé a když pak bude hrát s dítětem bude svou prohru prožívat poprvé, nechte ho si tohle prožít doma, jen před vámi.

Kreslení a tvorba

  • V tomto věku, by se děti už měly seznamovat s pastelkami, papírem, ale i lepidlem a nůžkami. Důležité je aby výběr pastelky odpovídal věku. Zdá se to jako banalita, ale malé děti by měly mít velké pastelky. Silné a nejlépe trojhranné, aby si osvojily správné držení. Postupně pak nabízíme pastelky a tužky užší.

Kostka

  • Teď jsem objevili jednu báječnou věc, která nás oba moc baví. A pokud doma nemáte rozhodně doporučuji pořídit, protože s kostkou můžete vymýšlet spoustu her a zábavných činností. (Smysl hry vysvětlen níže)

 

Jak si hrát - stavebnice

Jak si hrát? – Stavebnice

Čím jsou děti větší tím vyšší by měly mít komín, tím větší a propracovanější by měly mít stavby. Postupně se naučí, jak kostičky do sebe zapadají a že vespod by měla být vždy větší, aby se jim stavba nepřevrhla. Ukažte jím to. Není umění dětem nakoupit hromady stavebnic a nechat je ať si hrají.

Sedněte si k nim a ukažte jim, jak by měl vypadat dům vašich snů a nedržte se zásad. Když bude dům křivý, bude to originál. 🙂

Stavebnice je skvělým prostředkem pro učení barev

Vždy můžete říct: “podej mu tu červenou kostičku” . Dítě se postupně naučí rozlišovat barvy, ale nespěchejte na něj. Zkuste metodu všeho s mírou. Sice je batole chytré a vnímavé, ale příliš mnoho informací ještě nemusí zpracovat tak rychle a snadno.

Jak začít učit děti barvy?

Když začnete dítě učit barvy, tak vždy používejte nejprve jednu. Například: červenou. Vyžadujte po něm červený míček, kostičku, autíčko, vezeš si červené jablko. Když si osvojí jednu barvu přidávejte další. Je to dle mě skvělá forma učení, poznávání hrou, které děti učí myslet automaticky a ne se soustředit teď hned.

První společenské hry pro batolata

Pexeso

Ebook- Jak komunikovat s dětmi
  • Kdo by neznal hledání dvojic. Nejlepší je vybrat si z počátku zvířátka nebo tvary. U menších dětí nemusíte otáčet, stačí jen když najdou dva stejné obrázky a naučí se princip hry. Nezapomeňte, že menší děti by měly mít pexeso odolnější. Nedoporučuji obyčejné papírové. Mě například velmi zaujalo od firmy Efko příroda baby.

Puzzle

  • Nevím zda to řadit přímo ke společenským hrám, ale se synem skládáme vždy spolu. Skládání puzzle miluje a myslím, že by nemělo chybět žádnému dítěti. První naše puzzle bylo dřevěné a ze 4 dílků. Teď už syn zvládá více. Velmi mě zaujalo puzzle od Bina.

Domino

  • Je důležité dětem nabídnout více možností, aby jim vše nezevšednělo. Další hrou, která by neměla chybět vašim dětem je rozhodně domino. Nemusíte si s ním hrát jen podle pravidel, můžete si tvořit obrázky, stavět, počítat, apod.

Obrázkové člověče

  • Ano na spoustu hrách je až od 3 let, ale to neznamená, že to nemůžete hrát i s menšími dětmi. Jen to bude chtít trošku trpělivosti a upravená pravidla. Vše se přeci teprve učí. Obrázkové člověče má několik vydání od různých firem. My máme doma Pojď si hrát od Dina.

Jak dítě seznámit s tužkou a papírem?

Jak dítě seznámit s tužkou a papírem?

  • První fáze – Držení tužky – A řekněme si to na rovinu bude to špatně, tedy alespoň u nás, chytne to jako kopyto. Takže mu ukážu, jak na to on to napodobí a já zajásám – Skvělé takhle se drží tužka, usměje se na mě řekne “ne” a vezme jí zase po svém 😀 > je to lišák! ) Ale zkoušejte to znovu a znovu. Chvíli počkejte a pak mu opět ukažte, jak je to správně. Malujte, pište, kreslete si vedle něj, ale netlačte na něj.
  • Druhá fáze – Kreslí se na papír – Dítě drží konečně tužku a skvěle se s ní kreslí nejen na papír, hlavně všude, kde se nemá – nábytek, zdi, zem apod. Je to jedno hlavně , že je sranda. Je na vás, jak k tomu přistoupíte a ukážete mu, že papír je lepší. Nebo je i jiná možnost, kterou jsme sice u nás doma nezavedli a zavést nehodláme, ale jako nápad se mi líbí. Vyhraďte mu místo na čmárání, přetřete ho například omyvatelným nátěrem a malujte s dětmi společně.
  • Třetí fáze – Čáry máry – Nečekejte ihned mistrovské díla, čáry tam a sem přes celý papír jsou běžné a zcela normální ovšem dítě v nich vidí něco jiného než vy. Pro něj je to kůň, pro něj je to auto. Chvalte je i za čáry máry a schovávejte si je.
  • Čtvrtá fáze – Čáry – Jak učit dítě první pokusy o kreslení – předkreslíte jim něco a vedete jejich ruku nebo nakreslíte tečky či čárky a ony je tahem musí spojit. Toto je obsaženo právě v pracovních sešitech, ovšem mě tam něco chybělo, a proto si pro syna dělám vlastní sešity a vlastní předkreslovací papíry.
  • Pátá fáze – Obrázky – Nejprve začněte něčím jednodušším, něčím co je běžně k vidění. Slunce, mrak, kytičky, strom, auto. Já zatím kreslím to, co co si syn řekne, a poté kreslí chvíli on čáry máry a pomalu se pokoušíme dostat do další fáze, ale oni se ty moje fáze nějak přeskakují. Už je tak naučený, v jakém místě na papíře se nachází sluníčko, kde je auto, strom. Takže ukáže na prázdný papír a já musím nakreslit zrovna to na co myslí, protože kromě auta ještě neumí nic říct, naše výkresy vypadají dost podobně. 🙂
  • Šestá fáze – Už mi to jde – Dítě už dokáže nakreslit to, co chce – zatím to nemusí vypadat profesionálně, ale určitě se k tomu dokreslí.

Jak si hrát? - Kostka

Co je hra – Kostka?

Jedná se o obyčejnou kostku od člověče nezlob se, ale pokud seženete větší bude to určitě lepší. Pokud ne, postačí vám však i klasická malá.

Klidná činnost – méně zábavná pro děti

  • Dítě (nebo se můžete střídat) hodí kostkou a dle počtu vám musí dát pusinky něco, mohou to být kuličky hroznového vína například. Počítáte samozřejmě vy. Takto si užijete zábavu a zároveň dítě pomalu učíte počítat do 6. Neustálým opakováním si to dítě zapamatuje aniž by chtělo. Při házení můžete pak pokračovat s čímkoliv například: Přines mi “dvě” hračky, aj.

Zábavnější forma

  1. Je skvělá hned ze dvou důvodů. Perfektní pro maminky, co chtějí zhubnout a “vymlouvají se”, že nemají čas. Takto to jde a ještě si s dítětem užijete spoustu zábavy. A to třeba každý den 5- 10 minut.
  2. Pokud potřebujete, aby se dítě unavilo a venku zrovna není příznivé počasí věřte, že takto se vyřádí dostatečně.

Dítě hodí kostkou a dle počtu – půntíku, které před ním spočítám uděláte společně skoky, dřepy, zdvihání a můžete si vymyslet vlastní úkoly či cviky.

  • Skoky – Dítě se takto učí skákat také snožmo. Kolik je počet na kostce tolik skoků, když doskáčete, hází se znova a znova, dokud vás to nepřestane bavit
  • Dřepy – Chytnete se s dítětem za ruce a společně jdete do dřepu. Já synovi vždy říkám ať si sedne na bobek, ale pojem, jdeme dělat dřepy mu už také není cizí.
  • Zdvihání – Dítě hodí kostkou, zjistíte počet a podle něj dítě zdviháte do výšky, ve stoje, v leže, sedě – to je pak už na vás. Tipy na takovéto hry najdete v rubrice: Pro tatínky

Není nic lepšího než si s dětmi  hrát a zároveň je učit 

 

O autorce

Lucie Haková

Lucie Haková

Jsem žena, která vždy snila o rodině. Nikdo mi, ale v mé představě neřekl jaká dřina „to“ mateřství je. Nepověděli mi, že mateřská dovolená vůbec není dovolená. A už vůbec mě nenapadlo, že výchova může být tak těžká! Stále se učím být dobrou matkou. Mateřství je to nejtěžší a zároveň nejúžasnější co mě v mém životě potkalo. Své zkušenosti ráda předám dál všem tápajícím maminkám.

1 Komentář

  • Díky za skvělé tipy! vyzkoušeli jsme hned tu hru s kostkou a měla veliký úspěch. Milujeme taky stavění komínu a ještě víc jeho zboření. Na Vánoce syn dostal od ježíška velkou plyšovou kostku, takže je to ještě větší sranda 😀

Přidat komentář