O tom, jak a proč rodiče fungují na „autopilota“

O tom, jak a proč rodiče fungují na „autopilota“
Autorem Kristina F

Dnes a denně se setkávám s rodiči, kteří opravdu potřebují pomoci se svými dětmi. Doma jim nic nefunguje, pořád po sobě křičí, mámy na mateřské prožívají dny strávené křičením a uklízením a stejně to k ničemu není. Fungují totiž na autopilota a jiné řešení ani neslyší/nevidí.

Někteří dokonce své děti trestají, a to jen proto, že měli špatný den, a proto je prostě potřeba pokazit ho všem. Přeci nebudou všichni doma šťastní a spokojení, když já jsem naštvaná na celý svět.

Čtěte: „Výchovným“ pohlavkem si autoritu nezískáte!

Znáte to? Kolikrát si uvědomíte, že  je to opravdu jen a pouze váš pocit?  Nevidíte, že ostatní to vnímají jinak. Pro ostatní to třeba vůbec není problém. Je opravdu důležité si uvědomit, že chování našich dětí je vlastně naše chování k ostatním v upřímné formě.

Děti si pamatují vždy to, co řeknete poprvé

Slyším-li denně jedna a ta samá slova vyřčená mou mámou/tátou, dokážu se na ně připravit. Pokud uvidím, že tázajícího ani má odpověď nezajímá, připravím si odpovědi na každý den.

Pokládáte dítěti denně otázku, „jak bylo ve škole?“, ale ve skutečnosti mu nevěnujete dostatek pozornosti při jeho odpovědi? Můžete se dočkat toho, že vám časem bude odpovídat automaticky „pohoda mami“, „normálka“ a podobně.

Začne také fungovat na autopilota, sžije se s tím stejně jako vy, ale vy u dítěte začnete detekovat problém. Proč? Vždyť jen převzalo váš styl a funguje naprosto stejně jako vy.

Co s tím můžu udělat?

Začněte hrát hru na srovnávání. Je to někdy velmi smutné a bolestivé, když konečně uvidíte, jak se ostatní cítí, ale je to také velká zábava, když sami sebe nachytáte, jak si protiřečíte a ještě k tomu nyní už vědomě.

Čtěte: Malí, velcí, to je jedno, důležitá je komunikace

Vím, že to bude teď znít velice složitě, ale zkuste se prostě pozastavit nad svým chováním a jednáním. Dělejte to při běžných situacích, například při ranním shonu při chystání se do školky či školy. Přehrajte si sami ve své hlavě, jak bude následující ráno vypadat.

  • Dokážete to dopodrobna naplánovat?
  • Dokážete si představit, co se zase bude opakovat za situace, které vás stresují?
  • Dokážete si představit, jak byste to potřebovali a chtěli vy? Co by se mělo dít, aby pro vás ráno probíhalo v klidu a pohodě?

Dokážete-li si představit tyto tři možné situace, dokážete taky najít řešení. Proč se tedy dobrovolně sami každé ráno trápíte? Opravdu je tohle zbytečné a vyčerpávající, nemusíte pro to udělat nic složitého, stačí jen svému dítěti víc naslouchat.

„Dětem často říkáme, jak se co dělat má a nemá. Často si ale neuvědomujeme, že dost věcí z toho, co říkáme, sami neděláme.“

Jak rodič funguje na autopilota?

Rodič autopilot je rodič, který jakoby uvízl v nějakém časovém údobí a ne a ne se posunout dále. Žije život tak nějak každý den stejně, samozřejmě tak i jedná s lidmi a je velmi zahořklý. Obviňuje ze svého neštěstí druhé, nevěří na lepší budoucnost a doslova zabil všechny sny, které kdy měl. Umí se ale také přetvařovat a pro okolí se snaží působit bezstarostně.

Přijal život jako povinnost přežít a nezbláznit se. Každý má pro své neřesti a prohřešky své výmluvy a umí si je obhájit. Dělá to ale jen kvůli svému pocitu a také tomu, jak ho vnímá okolí. Skoro každého, koho se zeptáte, bude zajímat, co na to řeknou ostatní. Vykašlete se už na to, co říká tamta paní nebo co tvrdí vaše máma, dělejte to, co cítíte, že je správné.

„To, co cítíte, je nejdůležitější. Vy jste rodič a jediný člověk na světě, který své dítě zná nejlépe, nikdo za vás řešení najít nemůže.“

2 tipy pro dnešek 🙂

  1. Usmívej se – usmívejte se na své dítě pokaždé, když se na vás podívá. Prochází kolem vás, když nese něco do koše, koukne na vás, tak mu věnujte úsměv. Můžete přidat krásná tři slůvka, mám tě ráda.
  2. Omluv se – omluvte se pokaždé, když se nachytáte, že jednáte „nefér“. Slůvko promiň nezabere žádný čas, ale má obrovský význam. Nemusíte si před dítě sednout a omlouvat se půl hodiny, stačí uznat chybu a říct promiň.

Přidat komentář