Nesrovnávejte děti mezi sebou, ubližujete jim a ničíte jejich vztahy

Nesrovnávejte děti mezi sebou, ubližujete jim a ničíte jejich vztahy

Možná to znáte ze své vlastní výchovy. Mnoho rodičů často srovnává děti, samozřejmě to nemyslí nijak špatně, ovšem neuvědomují si, co všechno tím mohou způsobit. Věty typu: „Podívej se, jak si Honzík umí krásně zavázat tkaničky.“ nebo „Hanička nakreslila tak krásný obrázek, ale ty si tady pořád jen čmáráš.“ nepřidávají dítěti na motivaci, jak si možná mylně myslíte, ani dítě nedonutí k určité akci. Většinou větami tohoto typu ničeho kladného nedosáhnete.

Pokud si nejste jisti, jak s dítětem komunikovat, můžete společně s námi odhalit tajemství umění komunikace s dětmi.

Lidé jsou velmi individuální, zatímco jeden je dobrý například v řemeslu, druhý může být výborný matematik a třetí zase básník. A paradoxně u dospělých tuto individualitu a odlišnost respektujeme, ale u dětí nám přijde jako něco špatného. Je potřeba si uvědomit, že každé dítě má talent na něco jiného, jen je potřeba ho objevit. Vždy budou některé děti v něčem lepší, ovšem jiné zase horší. Srovnávat děti mezi sebou je zbytečné a pro dětskou psychiku nebezpečné.

Proč není dobré děti srovnávat?

Tím, že budete srovnávat dítě s ostatními, ničeho nedosáhnete. Mnoho rodičů si myslí, že tím vyvolá v dítěti motivaci – nebo jakousi přirozenou dravost být lepší než druhý. Zatímco u dospělých tento postup může fungovat, dítěti tím akorát ublížíte. Nezačne totiž přemýšlet v tom smyslu, jak být lepší, ale naopak vaše vyjádření pochopí tak, že je zkrátka horší, bude to brát jako konečnou věc, Dětské chápání a vnímání je v tomto věku příliš omezeno.

Nesrovnávejte děti s ostatními, ani se svým vysněným ideálem, jen mu tím snižujete sebevědomí.

Dětské sebevědomí je velmi křehké, navíc ovlivňuje budoucí vývoj dítěte, proto by mělo být vaším cílem ho posílit, nikoli snížit. Další nebezpečnou věcí je, že takové srovnávání ničí dětské kamarádské vztahy, které se mohou velmi rychle proměnit v nenávist hnanou závistí či žárlivostí. Lehce tak můžete z nejlepšího kamaráda udělat nepřítele, přitom jste jen chtěli, aby byl dítěti lepším vzorem.

Motivujte je překonávat sebe samé – srovnávejte je se sebou samými

Jedinou možností srovnávání dětí je srovnávat je se sebou samými. Stejně jako se doporučuje dospělým lidem srovnávat se jen se svým včerejším já, podobně to můžete praktikovat také u dětí – a ještě je tím motivovat. Zní to zvláštně? Věřte, že srovnáváním dítěte se sebou samým, můžete velmi zvýšit jeho sebevědomí, důvěru v sebe, posílit ho, aby si více věřilo a nakonec bylo průbojnější. Upozorňujte na jeho úspěchy, je to velmi jednoduché.

„Podívej se, jak už si umíš krásně zavázat tkaničky, a přitom se ti to zdálo tak složité, jsi šikovný.“ Vnímáte ten rozdíl? Děti tím spíš povzbudíte k lepšímu výkonu, než když je budete jen srovnávat s někým, kdo je ve vašich očích lepší nebo šikovnější. Ve výsledku je to vlastně velmi jednoduché, přitom to velká část rodičů neumí a upozorňuje dítě jen na negativní věci. Kladná motivace je však mnohem silnější.

Další zajímavou možností, jak dát kladný příklad a přitom zvednout sebevědomí dítěte, je ukázat mu podobný příběh – ostatně platí to i pro dospělé. Ukažte dítěti příklad někoho, kdo překonal těžké období, které zrovna prožívá, ukažte mu, že může být lepším. Nakonec se vůbec nemusí jednat o stejnou situaci, ale ukažte dítěti příběhy, kde nejlépe děti něco těžkého překonávají, existuje jich spousta – uvidíte, že je to motivuje.

Ebook- Jak komunikovat s dětmi

Nikdy nesrovnávejte sourozence mezi sebou

Nikdy nesrovnávejte sourozence mezi sebou

Jestli je něco horšího, než srovnávat děti s jinými, například šikovnějšími dětmi, potom je to srovnání s vlastními sourozenci. Sourozence srovnáváte už nevědomky, jsou si toho moc dobře vědomi. To může být důvod, proč mezi nimi v pozdějším věku vznikají různé rozbroje a podobně – daleko dříve než v pubertě, kdy naopak většinou eskalují a následně se vše urovnává do normálu. Sourozenecká soupeřivost je do jisté míry přirozená, ale nenechte ji přerůst v nenávist.

Nedopusťte, aby se jeden ze sourozenců cítil méně přijímaný, či snad dokonce nechtěný. Můžete tím velmi narušit vztahy mezi sourozenci, a to klidně na velmi dlouhou dobu.

Buďte vnímaví, možná se děti snaží jen na něco upozornit

Pokud se děti v něčem rázem zhorší, dost často se jen snaží na něco upozornit. Velmi často to můžete vidět například ve škole. Rozhodně nejsou ojedinělé příklady, kdy se z premianta stane propadající žák, protože se marně snaží upozornit na nějaký problém – bohužel si k tomu děti nevyberou vždy tu nejlepší cestu. Proto buďte velmi vnímaví a sledujte vaše dítě.

Poznat problémy vám může pomoci také neverbální komunikace, se kterou odhalíte nejen lži vašich dětí.

Podívejme se společně na případ naší čtenářky Mirky. Mirka byla výborná v kreslení, výtvarná výchova ji vždy šla výborně, přesto jednoho dne nastala doba, kdy Mirka přinesla z výtvarné výchovy 4, toto období pokračovalo celých 14 dní. Nejdříve tvrdila, že jí už kreslení a malování nebaví, ale to bylo jejím rodičům podezřelé, zvláště pak učitelce ve škole.

Nakonec se došlo k tomu, že Mirka se jen snažila na sebe upozornit, aby si jí rodiče více všímali. Věděla, že když donese pár špatných známek, rodiče změní svůj automatický zájem, za skutečný zájem.

 

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem mámou jednoho kluka, partnerkou jednoho muže a ráda bych se stala inspirací mnoha rodičů, kteří hledají v mateřství své místo. Rodičovství umí potrápit a každý máme právo dělat chyby, protože chyby jsou důkazem toho, že se o něco snažíme. V případě, že je ale vědomě či nevědomě opakujeme, pak zůstaneme stát stále na jednom místě. Proto jsem vytvořila magazín Kouzelná výchova, ze kterého můžete čerpat inspiraci, zamýšlet se, tvořit si názory, sdílet své pocity a otevřeně komunikovat s lidmi, kteří vás nebudou soudit.

1 Komentář

  • V žádném připadě se nesmí děti srovnávat ani porovnávat – zdravé to je pouze v případě, že si takto děti “hrají” takzvaně se porovnávají mezi sebou samy bez dospělého slova. Učím ve školství již 14 let deset let jsem byla na státní škole a nyní již pátým rokem učím na soukromé škole a musím uznat, že srovnávání dětí, pedagogů je úplně o nečem jiném. necítím se být méně vzdělaná nebo méně zkušená, cítím respekt, vstřícnost i pravidla, ale nijak mě nevyčerpává být ve škole denně a dělit se s dětmi o mé zkušenosti a znalosti. Srovnávání by se mělo vymazat z paměti všem nejen v rodinách, ale i v práci, ve školství a v osobním životě.

Přidat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.