O našem pohodlném životním stylu by se našim předkům ani nesnilo. Živili se zejména manuální prací, denně nachodili bosí několik kilometrů, úrodu si museli nejen vypěstovat, ale i sami zpracovat a uskladnit. Jejich nízké příjmy jim často sotva vystačily na obživu. Nežilo se jim však přesto líp?
Neponocovali. Jedli jen základní nezpracované potraviny, z pohledu dnešních měřítek v bio kvalitě. Léčili se převážně bylinami. Nestresovali se u večerních zpráv. Neřešili kauzy z bulvárních deníků. Uměli žít v přítomnosti. Vážili si života. Znali jeho křehkost a pomíjivost. Smrt pro ně nebyla tabu.
Byli psychicky odolnější. Možná i proto, že žili v souladu s přírodou a jejím koloběhem.
„Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.“
Na vše máme odborníky, ale přesto se ztrácíme v temnotách
Dnešní člověk leniví. Nechce si namáhat ani nohy ani hlavu. Napíše dotaz do internetové poradny nebo veřejné skupiny a čeká, jak si s jeho problémem někdo poradí. Jeho častá zpětná vazba bývá popření závažnosti problému a velká neochota ke změně.
„Všechno zlo v životě pochází z duševní prázdnoty, nudy, lenosti a vše to je nevyhnutelné, když si člověk zvykne žít na účet jiných.“Anton Pavlovič Čechov
Jednoho rána se ale může člověk probudit a s hrůzou zjistit, že jeho problémy vlastně nemůže vyřešit nikdo jiný než on sám. Pekelné zjištění. Nepřála bych ho ani svému největšímu nepříteli. Odborníci nám sice mohou rozšířit obzory, navrhnout cesty, kterými se vydat, ale neznají nás dost dokonale na to, aby za nás mohli rozhodnout. A hlavně aby jejich návrh byl s námi automaticky v souladu.
„Co všechno si lidi nevymyslí, jen aby nemuseli doopravdy myslet.“ Boleslav Kumor
Proč máme problém se rozhodovat sami?
Co zapříčinilo, že se neumíme a zároveň bojíme rozhodnout sami? Je to vliv výchovy, prostředí, nesvobody ve společnosti nebo malé sebevědomí jednotlivců? Zřejmě je to koktejl všech zmíněných vlivů a u každého jedince je namíchaný v různém poměru ingrediencí.
Jak můžete pomoci svým dětem, nebýt tolik závislí na radách zvenčí:
- Základním stavebním kamenem je v dítěti od narození pěstovat pocit, že JE schopné se samostatně rozhodovat. Nemá se bát chyb. Má dát na vlastní intuici a pocity. Pak se nikdy nemůže splést.
- Volte takový vzdělávací směr a systém, který je pro dítě zábavný, kreativní, bez prvků soutěživosti a bez tlaku na výkon. Já například souzním s metodou profesora Hejného při výuce matematiky nebo mě oslovil koncept svobodných ScioŠkol. Kéž by takových metod a institucí, které zvyšují vnitřní motivaci dítěte učit se, objevovat, myslet samostatně, ale zároveň se nebát spolupracovat, stále přibývalo.
- Dávejte dítěti možnosti volby. Nechte ho rozhodovat a zároveň nést následky svých rozhodnutí.
- Nechte dítě beztrestně projevit svůj názor. Vezměte ho v potaz. S respektem jeden k druhému diskutujte a argumentujte.
- Pomozte dítěti najít oblast, ve které může zažít úspěch. Jeho silné stránky nadále rozvíjejte.
- Slabé stránky nehodnoťte a nekritizujte.
- Buďte svým dětem vzorem, že se umíte a nebojíte sami rozhodovat.
- Naučte je, že chyba je součástí procesu vývoje, jen tak se totiž můžete z chyb poučit a dostat se na pomyslnou vyšší úroveň.
- Pokud už se potřebujete s někým poradit, volte odborníka v dané oblasti, nikoliv veřejné plénum.
„Neposlouchejte lidi, kteří vám říkají, co máte dělat. Poslouchejte lidi, kteří vás podporují v tom, v čem vědí, že je správné pro vaše srdce.“
