V předškolním věku je žádoucí naučit děti řádně snídat. K snídani, k obědu i k večeři by dítě mělo dostat vařenou nebo syrovou zeleninu. Ke svačině volíme ovoce s mléčným produktem nebo například s ořechy nebo semeny. Je ideální pokud dítě jí 5x denně v pravidelnou dobu.
Oběd by měl obsahovat zdroj bílkovin, tedy maso, ryby, vejce případně tvaroh. Ne moc využívaným zdrojem bílkovin jsou také luštěniny a cizrna. Jako nejvhodnější přílohy bych označila jáhly, pohanku, rýži natural, obecně zeleninu a v menší míře brambory. Osvědčenou náhradou za bramborovou kaši je kaše celerová nebo petrželová.
Co nabídnout dětem ke svačině?
U nás se osvědčily například tyto kombinace:
- ovoce, ořechy vlašské či lískové
- domácí jablečný kompot
- olivy, sýr (min 40 % tuku v sušině)
- směs nesířeného ovoce, dýňových či slunečnicových semínek a kousky vysoko procentní čokolády (alespoň 70 %)
- pudink z mléka z mlékomatu a bobulovitého ovoce
- bílý jogurt nebo tvaroh bez příchuti, ovoce
- ovesná kaše s rozinkami a nepraženým kakaem
- neochucené kefírové mléko, ovoce
- žitný chléb nebo knäckebrot s domácí rybí pomazánkou, zelenina
Další inspiraci na variace snídaní, obědů i večeří najdete včetně receptů v mém e-booku Jíme zdravě a hravě s celou rodinou.
Stravování ve školce a ve škole
Pokud půjde dítě do školy řádně nasnídané a ponese si z domu kvalitní svačinu, minimalizujete tak pravděpodobnost, že si koupí něco méně hodnotného ve školním automatu nebo kantýně. Přestože byla tzv. Pamlsková vyhláška ohledně sortimentu prodávaného ve školách zpřísněna, stále se zde, dle mého názoru, objevuje spousta zpracovaných potravin, plných cukru a škodlivých přídatných látek.
Pokud si dítě nadále může koupit žvýkačky a sušenky z palmového tuku, tak bych byla pro ještě větší zpřísnění vyhlášky. Nikoliv uvolnění, o kterém aktuálně MŠMT uvažuje, aniž by vyčkalo dovršení dvouletého zkušebního období. Provozovatele škol by už také konečně mohlo napadnout všechny pochutiny jednoduše nahradit čerstvým ovocem, zeleninou, ořechy či bílými jogurty.
Argument, že tohle děti nikdy jíst nebudou, pro mě není argumentem. Naše děti takhle jedí a s chutí. Jen potřebují, aby jim rodiče šli svou stravou příkladem a mít informace ze školy o potravinách co tělu prospívají a o těch co mu naopak škodí a proč.
Naše děti se ve škole nestravují, svačinu si nosí z domu a nechodí ani na obědy. Nejsem totiž spokojena se složením obědového menu. Nemyslím si, že dítě potřebuje skoro každý den maso a těstoviny a přesně takové obědy většina jídelen stále nabízí.
Ve školkách se mi zase nelíbí, že většinu svačin tvoří převážně bílé pečivo. Tato forma jednoduchých sacharidů děti vůbec nezasytí a nedodá jim ani potřebné živiny k růstu a vývoji.
Nejen jídlo, ale i komunikace je u stolování důležitá
Je ideální pokud se vám daří scházet se alespoň večer celá rodina u jednoho stolu. Kromě vhodného jídla je důležitá i komunikace jednotlivých členů rodiny. Neřešte žádná závažná témata, vypněte televizi, odložte mobilní telefony. Užijte si vzájemnou blízkost a kouzlo přítomného okamžiku. Poslední jídlo dne by mělo být servírováno minimálně 3 hodiny před spaním. Já s oblibou vařím k večeři polévky, například z hlívy ústřičné.
Recept na polévku z hlívy ústřičné
Pro 4 osoby potřebujete:
- 1 balení hlívy ústřičné
- 1 pórek
- 1 cibuli
- 3 lžíce olivového oleje
- 250 ml smetany 12%
- 1,5 lžičky tymiánu
- ½ lžičky mořské soli
- špetku pepře
- 500 ml–750 ml vody nebo vývaru
- 6 lžic lahůdkového droždí
Postup:
- Pórek a cibuli nakrájejte na drobno a osmažte v hrnci.
- Přidejte vodu, na kousky pokrájenou hlívu, tymián, sůl, pepř a vařte 15 minut.
- Promixujte, přidejte smetanu a lahůdkové droždí.
„Hlad je nejlepší kuchař.“ Miguel de Cervantes a Saavedra
