Dalším velkým krokem v životě batolete je naučení se na nočník. Každé dítě, si ten správný čas určí sám. Sice se říká, že kluci jsou na toto (a na spoustu jiných věcí) pomalejší, ale nemusí to být pravidlem. Důležité je, aby jste byli připraveni nejen vy, ale hlavně i dítě. Každý do toho dospěje jindy. A nebojte jednou se těch plen zbaví, předpokládám, že do puberty určitě všechny děti.
Nefungují vám zákazy? – Zákazy a omezení k čemu dítě skutečně motivují?
Některé dítě je tak šikovné a již v 18 měsících je bez plen, jak přes den, tak na noc. Někdo dokáže pleny odbourat zároveň na den i na noc, třeba během týdne. To nám se tedy nepovedlo, a některé batole, nosí pleny do tří let.
A víte co ? Je to jedno! Nikdo se vás v životě nebude ptát tak co, jak dlouho jsi měl pleny? Cože až do tří let? A to jsi právník? Toto není podstatné a nevypovídá to o inteligenci člověka.
Co je důležité si uvědomit?
- nastavit načasování
- dítě je třeba povzbudit
- za neúspěch jej netrestat
- netlačit na něj
- nedržet ho na nočníku násilím
Nedržet ho tam násilím. Někdy bývá zvykem dítě posadit na nočník a nějak ho zabavit. Postit televizi, dát mu hračky, ale nedělejte to. Nočník není na vysedávání, ale na vykonání potřeby. Když se „zadaří“ super když ne, zkuste to za chvíli.
Jak učit dítě na nočník?
Metod je nejspíš hodně, já jsem se dočetla o indiánské, které mě zaujala a na synovi jsem jí „otestovala“. Indiánská metoda slibuje rychlé a jednoduché odplenkování, již během 10 dnů. (rozmezí je udáno 7-14 dní). A v čem tato metoda spočívá? V sebrání pleny. Plenu jeden den vezmete a už jí nesmíte vrátit (na spaní ovšem stále dávat můžete, důležité je nedat plenku přes den).
Uklízení nemusí být jen stres – Jak si naplánovat uklízení a nezbláznit se?
Čekejte, že první dny budete za dítětem lítat s hadrem a utírat loužičky. Skvělé období na tuto metodu je léto a zahrada, ale pozor i tady to může být těžší, než se zdá. Určitě je dobré si odplenkování načasovat a nevyrážet na dovolenou. Být skutečně těch 10 dní doma. Pokud se vám to povede, i tak bych počkala s velkým cestováním. Je to stále nové a dítě by to nemuselo ještě zvládnout.
Jak jsem učila syna na nočník já?
Synovi bylo necelých 2,5 roku, když jsme plenu sebrali. Byl zvyklý na nočník už občas chodit. Vždy ráno, odpoledne po spinkání a večer před spaním. V létě lítal po zahradě nahatý a na nočník si došel, ovšem problém nastal, když bylo chladněji nebo poté doma, když měl kalhoty.
Bez kalhot si bez problému došel na nočník, ale jakmile byl oblečený, měl pocit, že je chráněný a počůral se. Když to takto trvalo devět dní, už jsem se vzdala naděje, že tato metoda na něj bude fungovat.
Přesně desátý den, byly kalhoty konečně suché! Nějaké nehody se ještě zhruba měsíc objevovaly. Jenou za den. Bylo to pro něj přeci jen nové a v zápalu hry se často zapomínal. Netrestala jsem ho, jen jsem se tvářila udiveně a říkala, že příště se to už snad povede.
Co se dlouho nemohl naučit, byla velká potřeba do nočníku. Tím, že měl plenu i na odpolední spaní, vždy se mu povedlo „udělat bobek“ tam. Nechápali jsme to, plena byla třeba i suchá, ale velkou, vždy vykonal jen do pleny.
Jak jsme to zkusili jinak? Moc rád mi pomáhá a vše musí dělat sám. Musí splachovat i záchod. Takže když se vykakal do nočníku a po velikém potlesku, jsem řekla, ať si to jde po sobě spláchnout sám. Byl nadšený! Ale když se vykakal do pleny tak jsem splachovala já.
Vždy si to doma nastavte společně – Co všechno máme doma jinak?
Ze začátku se malinko vztekal, ale já jen pověděla, že plenku musím uklidit sama, ale když se „vykaká“ do nočníku, může si to po sobě uklidit sám. Později se nevztekal, ale bylo vidět, že je smutný jakoby, mu to spláchnutí chybělo. Přemýšlela jsem, zda takto nedělám chybu, zda ho netlačím do něčeho, na co není připravený, ale došel si k závěru, že splachování je pro něj důležité a já jsem ráda, že jsme oba spokojení.
A co plenky na noční spaní?
My na noc plenu zatím nechali. Syn byl zvyklý, se stále v noci budit – potřeba pití, a pleny na noc jsme skutečně ještě odbourat nemohli. To až teď zhruba půl roku od sebrání pleny přes den. Začali jsme tam, kde byl dle nás největší kámen úrazu a to bylo v pití v noci.
Vzali jsme mu skleničku a vrátili dětskou lahvičku s pítkem, mnohem raději a víc pil z obyčejné skleničky. A skutečně vypil mnohem méně, po týdnu nevypil už ani celou tu lahvičku. Začali jsme aktivně, posazovat Ondráška na nočník během noci. Byl zvyklý si na něj dojít, ale díky velkému přísunu tekutin během noci to prostě nestačilo.
Hned druhý den byla plena suchá, chválili jsme jako diví a byli zvědaví, co bude další noc. Opět ráno plena suchá, další den také. Super takže pleny nepotřebuje, zbavíme se jich. Bohužel, ale nastal problém, syn svou plenu na noc chtěl, plakal a vyžadoval jí. Sice jsme mu vysvětlili, že už jí nepotřebuje, ale nepomohlo to. Napadlo mě, zda se s ní nemůže cítit bezpečněji, takže jsme mu jí ještě párkrát dali.
Kdy přišlo naše pápá plenko?
Vadilo mi, že plenky lítají do koše nepoužité, byla jsem na Ondráška pyšná, ale plenky už vážně nepotřeboval. Musíme se s plenami rozloučit > definitivně a rázně, řekla jsem si, a vydala se za synem: „Ondrášku plínku už nepotřebuješ, plínka je suchá. Pleny používají mimina, co ještě na nočník neumí. Dostalo se mi odpovědi, že on, je ještě mimi. Hmm nevadí, zkusíme to ještě jinak. Ondy, pojď plínku, prostě vyhodíme.“
5 minut denně stačí, zjistěte proč? – Logopedie – Stojí za to naučit se správně mluvit
Vzala jsem nůžky a s mojí pomocí jí syn rozstříhal a sám vyhodil. A šlo se spát bez pleny a hlavně bez pláče. Divila jsem se, jak prosté a jednoduché to bylo. Ale pořád má potřebu něco tam mít, takže nyní vyžaduje slipy. Jednou za noc ho budíme my a posadíme ho polo spícího na nočník, vyčůrá se a jde zase hned spinkat. Pak se v noci probudí sám, napije se a vyčůrá se ještě jednou.
Někomu stačí budit jednou za noc, některé dítě dokonce vydrží i celou noc, ale jelikož syn je zvyklý se stejně budit dvakrát za noc, tak proč toho nevyužít, a nepojistit se vyčůráním.
Skvělý článek, to vyzkouším.Jen škoda že nemáme zahradu tak snad se zadari.dekuji.hezky večer
Určitě 🙂 Zahrada není tak podstatná, doma jsem také pořád vytírala 🙂