Stejně jako dospělí lidé potřebují režim, aby se neztratili v záplavě povinností, mělo by mít určitý režim i dítě, především ve věku, kdy začíná školní docházku. Změna, která přichází s nástupem dítěte do první třidy, je obrovská a právě uspořádaný denní režim mu může pomoci se s tímto náporem vyrovnat. Mnohdy si musí režim přizpůsobit samotní rodiče, aby se dítěti mohli dostatečně věnovat.
Věnovat se dítěti při zahájení školní docházky je důležité pro jeho následný vývoj, rodiče rozhodně nemohou očekávat, že se dítě vše potřebné naučí ve škole, ba právě naopak – domácí příprava je v tuto chvíli alfou i omegou budoucího úspěchu dítěte při studiu, ale je důležitá i pro v jeho celkovou gramotnost. S dětmi je potřeba se učit a rozhodně tuto část jejich vývoje nepodceňovat.
Vytvořit určitý zjednodušený režim je dobré již před nástupem do školy. Částečně si režim sice může osvojit už v mateřské škole, ale přesto byste měli dítě vést k samostatnosti. Můžete mu určit dny, kdy si bude uklízet pokoj nebo vykonávat jiné, jednoduché úkony, které v něm následně probudí smysl pro pořádek a disciplínu.
Jak by měl vypadat denní režim školáka?
Školák by měl vstávat vždy ve stejný čas, což je samozřejmě dáno školní docházkou, ve většině případů začíná vyučování na základní škole v 8.00 ráno. Dítě by mělo mít dostatek času se nachystat, nasnídat a s časovou rezervou vyrazit do školy. Rozhodně nenechávejte dítě spát příliš dlouho, a to ani v dobré víře. Jestliže bude jeho ráno příliš hektické, určitě mu tím neprospějete.
Abyste ráno ušetřili čas, mělo by mít dítě už předchozí večer nachystané oblečení, ve kterém do školy půjde, stejně tak i přichystané pomůcky a všechny další věci, aby se ráno nijak nezdržovalo. Dobré je taky nachystat svačinu do školy den předem. Naučte dítě, aby si svačinu a další věci bralo samo, povedete ho tím k samostatnosti, až bude starší, může si ji chystat třeba i samo.
Při denním režimuje důležitý také spánek. Myslete na to, že by dítě mělo chodit spávat ve stejnou dobu. Je prakticky na vás, kdy to bude, avšak mějte na paměti, aby spalo alespoň osm hodin. Spánek je v tomto období vývoje důležitý a navíc dítěti neprospěje, bude-li následující den ve škole unavené, což se negativně projeví také na jeho studijních výsledcích.
Domácí příprava do školy a domácí úkoly
Jakmile se dítě vrátí ze školy, zcela jistě bude mít zadané domácí úkoly, které bude muset vypracovat. Není dobré, aby na nich začalo pracovat ihned. Nechte dítě odpočinout. Mnoho rodičů si neuvědomuje, že se vzdělávalo podstatnou část dne a mozek je zkrátka unavený. K plnění domácích úkolů může přejít například po dvou hodinách volného času, kdy si mozek odpočine od náročné činnosti.
Rodiče bohužel mnohdy nemají trpělivost s dítětem úkoly vypracovávat. To se projevuje prakticky dvěma způsoby, z nichž ani jeden není správný. Jedna část rodičů za dítě úkoly v podstatě vyplní, čímž naprosto postrádají smysl, a druhá část žije v přesvědčení, že je dítě zvládne samo a nevěnují se mu. Pamatujte, že dítě si může úkoly vypracovat samo, avšak vždy je třeba, abyste je následně zkontrolovali.
Ideální přístup může být takový, že si dítě samo úkol vypracuje nanečisto a vy ho následně zkontrolujete. Pokud je správně, necháte ho úkol přepsat například do pracovního sešitu. Jestliže dítě úkol vypracovalo nesprávně, neopravujte ho, naopak se školákovi snažte problematiku vysvětlit, aby na chyby přišel sám a následně už nechyboval.
Jak dlouho by měla ideální domácí příprava trvat? To je značně individuální, pamatujte však na to, že dítě potřebuje i volný čas – stejně jako je pro něj v tomto věku důležité vzdělávání se, je důležitý i pohyb. Dopřejte mu ho. Díky pohybu na čerstvém vzduchu s kamarády se dítě zrelaxuje a uklidní. Nehledě na to, že pohyb celkově prospěje jeho tělesnému zdraví a kondici.
Liberální výchova, přísná ruka nebo despota?
Jen málo rodičů zvolí k dítěti správný přístup. Většinou je výchova příliš liberální, tedy volná, nebo naopak velmi přísná – oba přístupy dítěti škodí. Příliš velká liberálnost ve výchově může znamenat, že dítě nebude mít smysl pro povinnost a řád, což se může negativně projevit i v jeho cílevědomosti a pozdějších ambicích. Jednoduše z dítěte může vyrůst „flegmatik“.
Příliš přísná výchova naopak může způsobit, že se vám dítě vzepře. Dítě stále vnitřně řeší konflikt autority, ať už s jinými dospělými nebo přímo s rodiči. Může se stát, že vám začne dělat naschvály apod. Nezřídka se stává, že dítě chce určitým způsobem ranit rodiče, ke kterým má vlivem přísné výchovy odpor, a tak schválně ve škole dostává špatné známky – protože vidí, že na dobrých známkách rodičům záleží, a tak koná opak. Neuvědomuje si, že tímto ubližuje samo sobě.
Další možností je, že pokud je výchova až despotická, může se dítě svých rodičů začít bát, což může mít za následek vznik některých psychických obtíží až nemocí, v období vývoje se takto způsobené defekty projeví v poruchách učení, pozornosti nebo řečových vadách – koktání. Nelze však říci, že všechny poruchy jsou způsobeny despotickou výchovou, nicméně se jedná o jeden z negativních faktorů.
Efektivní metody učení u dětí
Jan Ámos Komenský razil heslo „škola hrou“. Nemyslel tím nic jiného, než že při vzdělávání je dítě potřeba zajmout, podobně jako u hry – zjednodušeně řešeno. Dnes se tato metoda nazývá zážitkovým vzděláváním nebo vzdělávání prožitkem. Jedná se o jeden z nejvíce efektivních způsobů vzdělávání, v podstatě to znamená, že do učení vložíte dramatické prvky a strhnete pozornost dítěte.
