Co znamená dokonalost o Vánocích?

Dokonalé Vánoce, zní to tak fantasticky, že? Představíme si například perfektně uklizený byt či dům. Vidíme přepychovou dekoraci a výzdobu svého domova, cítíme vůni perfektně upečeného cukroví. Koledy hrajou, vše jde podle plánu, no jedním slovem přeci dokonalé Vánoce. Můj názor ale je, že takto to vidíme jen proto, že pod slovem DOKONALÉ vidíme jen splnění nějakého plánu a nablýskanou krásu domova. Vidíme a očekáváme to, co nám představují v reklamách a čím se chlubí naši známí. Jak to máte vy?

Jak náš mozek vnímá dokonalost?

Pojďme si rozebrat, proč se pod některými slovíčky skrývá naše určitá představa.  Média, reklamy, billboardy a jiné propagační techniky nám podstrkují to, jak by Vánoce měly vypadat. Stává se tedy, že mnohdy o Vánocích děláme i to, co nám až tak nevoní.

Vnímáme ty naklizené byty a domy ve filmech a seriálech. Posloucháme od okolí, jak už mají nazdobeno, napečeno, uklizeno, nakoupeno a upadáme do stresu. Upadáme do něj proto, že my ještě nemáme ve špajzu snad ani mouku na pečení.

Uvažujeme, kam jsme asi schovali věci na vánoční výzdobu. Hledáme formičky a vykrajovátka na cukroví. Zjišťujeme, že vlastně ještě ani nemáme představu o tom, co chceme péct a jak chceme domov vyzdobit. Je nám opět úzko a polévá nás horko. Jsme ve stresu z toho, že netušíme,  jak to všechno stihneme.

Z představ o dokonalosti upadáme do stresu – jsme podráždění

Čím blíž Vánoce jsou, tím více jsme vystresovní. Nic nestíháme, nic nám nejde, nic nefunguje, můžeme se na to tzv. „vyprdnout“. Dostáváme se do bodu, kdy začneme uvažovat nad tím, že to už nebudeme řešit a prostě to nějak dopadne.

Je asi 20. 12. a vy moc dobře víte, že nemáte doma nic tak, jak jste si celý rok plánovali. Stromeček není rozhodně podle vašich představ, protože jste ho narychlo zdobili večer, když děti spaly, aby byly ráno překvapené. Cukroví se rozpadlo snad už v troubě a o balení dárků ani nemluvím.

Jste naštvaní, podráždění a možná už z vašich úst několikrát už vypadlo, že Vánoce nesnášíte nebo že byste je nejraději zrušili. Navíc, děti vám vůbec nepomáhají a pořád jen „otravují“:

Kdy už…

• …bude cukroví?
• …bude salát?
• …přijde Ježíšek?
• …bude večeře?
• …si můžu vzít figurku ze stromečku?
• a dalších tisíc „KDY UŽ?“, která vás stresují čím dál víc.

Tak strašně moc se těší a my přes ten nekončící maraton kolem Vánoc nevidíme, jak se okrádáme o to nejkouzelnější období každého roku. Ať už jsou velcí nebo malí, ať už jsou to zlobidla nebo andílci, jsou to zkrátka ty nejdůležitější bytosti, kterých se Vánoce dotýkají nejvíc.

Vánoční období je pro děti obdobím utváření si vzpomínek

Chtěla bych zdůraznit, že ne DOKONALOST, ale DĚTI jsou to nejdůležitější. Pro ně tento chaos podstupujeme a jim chceme pod stromečkem vykouzlit úsměvy a pocity splněných přání. Co myslíte, že je pro dítě důležitější?

Vyleštěný dům a „dokonalé“ cukroví, kapr a salát, nebo možnost prožití kouzla Vánoc se spokojenou rodinou? Nenechte se proto ovlivňovat okolím, zkuste to letos jinak. Je to zcela jednoduché. Prostě si už nic nedělejte z toho, když někdo něco má jinak nebo dřív, než vy. Nedívejte se na to, jak se věci dělat o Vánocích mají. Kde je to napsáno? Kde prosím najdu pravidla Vánoc? A hrozí mi něco za porušení?

Pojďte si položit ještě jednu důležitou otázku: Jak a co si děti budou z Vánoc pamatovat? Uhoněnou, vyčerpanou a unavenou mámu, která zapomněla vnímat to nejdůležitější? Sami přece všichni víme, jak dlouhé přípravy Vánoce obnášejí, a poté se to všechno odehraje během tří hodin a je po všem.

Sedíme s nacpanými břichy u stromečku a zkoumáme, co všechno Ježíšek nadělil. Všude se válí balicí papír, v kuchyni opět nádobí po večeři a na podlaze je už taky slušně nadrobeno.

Nechci nikomu tvrdit, že by se neměl dělat předvánoční úklid, nebo že je všechno to chystání a zdobení zbytečné. Vím ale, jako máma i jako žena, že bláznovství, které nás před Vánoci popadne, má za příčinu připravení se o to, co je o Vánocích nejdůležitější.

„Milá mámo, milý táto, Vánoce nejsou o tom, co a jak mají druzí nebo co a jak by se mělo. Vánoce jsou o tom, co a jak chcete VY!“

Zkuste to letos jinak

1. Zastavte se a dýchejte!

Tohle je nejdůležitější věc v předvánočním stresu. Opravdu si najděte tu chvíli času, zastavte se a několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Dechové cvičení není nic, za co byste se měli stydět. Takovéto dechové cvičení pomůže okysličit mozek a uvolnit vaše momentální napětí a pocity stresu.

2. Vyhoďte ze seznamu vše, co není potřeba!

Vezměte si papír a napište si seznam, co ještě do Vánoc „musíte“ udělat. Poté si seznam vezměte, přečtěte si jej a podtrhněte opravdu jen to, co nepočká a je potřeba udělat pro to, aby Vánoce byly takové, jaké je chcete.

Pokud jste napsali seznam opravdu dlouhý a z podtržených věcí vám stále není dobře, vyberte z nich jen to, co je opravdu nutné udělat, bez čeho by se vaše Vánoce prostě neobešly. A pokud náhodou máte problém i z toho vybrat to nejdůležitější, zkuste si položit jednu nepříjemnou otázku: „Co bych z tohohle seznamu udělala, kdybych byla vážně nemocná?“.

Je to velmi nepříjemná otázka, ale zkuste se nad tím zamyslet. Nemoci lidem přináší neuvěřitelný dar. Díky nim se totiž člověk naučí oddělovat věci opravdu důležité od věcí, které až tak nehoří.

3. Ujasněte si, na čem vám opravdu záleží

V tomhle bodě opravdu myslete pouze na sebe. Zastavte se a řekněte sami sobě, co by mělo být splněno, abyste vy byli na Vánoce spokojení. Až si budete jistí, že je to opravdu ono, řekněte to také ostatním členům domácnosti.

Například: „Potřebuji, aby tabule při štědrovečerní večeři byla dokonalá, na ničem jiném mi až tolik nezáleží“ nebo „Chci mít perfektně nazdobený stromeček, cukroví.“

4. Zeptejte se, na čem záleží dětem a zbytku vaší rodiny

Zeptejte se těch nejdůležitějších, pro které to celé nakupování, balení dárků, pečení cukroví, úklid a jiné děláte. Můžete začít takhle: „Chtěla bych pro tebe/vás připravit ty nejkrásnější Vánoce. Co máš na Vánocích nejraději ty, co se ti líbí nejvíce?“

Pokud dítě neodpoví nebo je ještě malinké, navrhněte vy sami, s čím by dítě mohlo pomoci nebo co byste společně mohli dělat. Zapojit dítě do příprav na Vánoce je to nejlepší co můžete udělat pro něj i pro sebe. Dítě se zabaví, vám se dostane pomoci a bude to tak dokonalé, jak si to společně zařídíte.

Nahlédněte do mého srdce…

„Jelikož pocházím z rozpadlé rodiny, vánoční pohodu si z dětství nepamatuji. Moje máma byla a stále je člověk zahleděný jen do sebe. Mé vzpomínky na Vánoce se spíše točí kolem nepříjemných věcí, které jsem se dozvídala. Jedny Vánoce jsem se dozvěděla, že jsem tady vlastně omylem, snažila se mě potratit, ale já se prý držela jako klíště.

Jindy jsem se dozvěděla, že ona vlastně nikdy nebyla mateřský typ, takže neumí dávat lásku. Takových drsných vět z jejích úst vyletělo ještě několik, ale ty si raději nechám pro sebe. Nestojím také,  prosím, o žádnou lítost, já se s tím už poprala. Ano, asi ne ještě tak úplně,  ale peru se s tím. Peru se s pocitem nepřijetí, peru se s pocitem odmítnutí a peru se s pocitem obvinění.

Někdy je to dobré, jindy to na mě padne, ale jak se říká, pokud o vás člověk nestojí, neuděláte s tím nic. Proto rodičové, moc vás prosím, milujte své děti a milujte své rodiče, kteří asi jsou někdy moc otravní a do všeho vám kecají, ale bez nich by vám na tom světě bylo smutno, to mi věřte.

Je mi 25 let a už třetí rok jsem o Vánocích pouze se svými kluky (syn, přítel) a s přítelovou rodinou. Nemám ke komu zajít, nemám komu zavolat, nemám se komu pochlubit svými úspěchy ani starostmi. Vím, že mám svoje kluky, ty také miluji, ale asi mě chápete, už nikomu nemůžu říct mami, tati a dostat jedno rodičovské objetí.

Brečím do polštáře i přesto, že vím, že s tím už asi nic neudělám. Využila jsem všech možností, ale pro své rodiče jsem blázen. Musím si počkat, až se mi rozroste má rodina, a vynahradit si to všechno na svých dětech a vnoučatech.

Buďte proto o Vánocích se svou rodinou a objímejte se, jak nejvíc to jde. Neřešte detaily. Až děti odrostou, budete mít dostatek času na to si nakrájet přesné kostičky do salátu nebo napéct naprosto dokonalá linecká kolečka. Spousta lidí na světě by za láskyplné objetí od rodičů dala cokoliv.“

• Máte-li zájem nahlédnout do mého dětství hlouběji, napište mi do komentáře a já vám pošlu svůj e-book – 5 bodů k zamyšlení.

Co tím vším chci vlastně říct?

Chci tím říct asi jen jedno, a to abyste se vykašlali na dokonalost podstrkovanou médii a svým okolím. Zkuste si tyto Vánoce opravdu užít a třeba se vám opět podaří získat ten dětský pocit z kouzla Vánoc.

Když se na Vánoce podíváte očima dětí, uvidíte neskutečné věci. Vzpomenete si na to, jaké to bylo, když jste byli malí. Uvidíte stromek mnohem větší, než se vám zdál. Začnete po dárcích toužit a především se začnete z Vánoc radovat a těšit se na ně.

„Láska není jen milovat něco nebo někoho, láska je to, když jsi šťastný z toho, že děláš radost druhým.“

Kousek Vánoční nálady a obrovské objetí posílám všem