Diskuze na fórech a sociálních sítích jsou přehlídkou připoutanosti. Slovo připoutanost v sobě zahrnuje význam ulpívání, držení se něčeho a vyvolávání pocitu, že někomu patříte a že někdo patří vám. Připoutanost pak ovlivňuje veškerá naše rozhodnutí. Je to duchovní past, ze které není snadné uniknout. Způsobuje mnoho konfliktů, zapříčiňuje žárlivost, nedostatek svobody, úzkost, hněv a nenávist. Jaké nejvýraznější druhy připoutanosti můžeme ve společnosti najít?
Připoutanost k věcem
Většina z nás v západní civilizaci ztotožňuje svůj úspěch s kvalitou a množstvím věcí, které vlastní. Od nich odvozujeme i svou lidskou hodnotu. Domněnka, že „bez majetku nemám žádnou hodnotu“, nás vede k neustálé honbě za dalším majetkem. Máme potřebu ho hromadit a neustále se porovnávat s ostatními lidmi.
Jediné čeho tím dosáhneme, je posílení vlastního ega. Čím však přebujelejší ego máme, tím stoupá pravděpodobnost, že nebudeme žít spokojený život. Uvědomme si proto, že máme svoji vlastní hodnotu zcela nezávisle na majetku či postavení. Každá lidská bytost je totiž od narození jedinečná, dokonalá a značkové tričko, jachta ani vila u moře, ji už nevylepší.
Připoutanost k lidem
Lidské vztahy mohou být šťastné jedině tehdy, pokud druhé milujeme tak, že jim dovolujeme, aby se sami rozhodovali, i když se nám jejich rozhodnutí nemusí líbit. Znamená to mít dostatek sebedůvěry, abychom se necítili ohroženi, když chování druhých neodpovídá našemu očekávání.
Čtěte: Jak domněnky a předsudky ničí vztahy mezi lidmi?
Dva partneři/manželé mají být jako dva pevné sloupy stojící vedle sebe, neměly by se však opírat jeden o druhý. Protože pokud je jeden oslaben, může způsobit pád i toho druhého. Proto se k druhému nepoutejte natolik, aby vás jeho nepřítomnost ve vašem životě mohla ochromit. Pokud se vám podaří nastolit takovéto zdravé partnerství, nemusíte se bát ani rozchodu, ani smrti. Nepěstujete si v sobě myšlenku, že bez toho druhého nemůžete být šťastní. Můžete, ke štěstí vám stačí dostatečně milovat sami sebe. To je ta jediná pravá láska na celý život.
Jste-li k někomu připoutaní, znamená to do jisté míry, že se musí chovat tak, jak si přejete, abyste ho mohli milovat. Každý jde ale svou cestou bez ohledu na vaše přání a očekávání a je to tak v pořádku. Nechte své milované prostě žít, nesnažte se, je kritizovat nebo neovládat. Naučte se, je milovat bezpodmínečně takové, jací jsou a nemusíte se bát, že byste byli připoutaní.
„Jakmile dovolíš, aby se někdo stal ve tvém životě samozřejmostí, násobně zvyšuješ pravděpodobnost, že z něj odejde.“
Připoutanost k vlastnímu tělu
Pokud se máte dostatečně rádi, berete svou tělesnou schránku takovou jaká je. Oceňujete jakou práci pro vás každý den vykoná a jak vám dobře slouží. Berete v potaz i její proměny v čase. Pokud však představa tělesných změn ve vás vyvolává pocit utrpení, jste připoutaní k neměnné představě, kterou o svém těle máte.
Připoutanost k tělu vede k přehnanému zájmu o tělesný vzhled. Nedokážete důstojně stárnout. U některých lidí vznikne až obsese vlastní mladostí a bez opakovaných návštěv plastické chirurgie si už nedokáží svůj život představit. Přitom jim však uniká smysl existence těla, jakožto dočasného sídla naší duše.
Naším cílem by měla být láska k vlastnímu tělu, přirozená údržba a péče o něj. Nikoliv však pro vnější krásu, ale pro funkčnost a náš dobrý pocit. Z připoutanosti k tělu mohou vznikat i další připoutanosti s tělem související, připoutanost ke zdravé výživě nebo připoutanost k pohybové aktivitě.
Připoutanost k myšlenkám a k správnosti svého názoru
Je velmi neobvyklé, když někdo poslouchá názory druhého s otevřenou myslí. Zřídkakdy slyšíme někoho říci: „V tom máte pravdu.“ Naše snaha mít vždycky pravdu nám znemožňuje komunikaci. Lidé nechtějí, abyste jim říkali, jak mají myslet, a už vůbec nemají rádi, říkáte-li jim, že se mýlí, když s vámi nesouhlasí.
Každou myšlenku, kterou považujete za pravdivou, považuje milion jiných lidí za mylnou. Je dobré mít pevné názory, ale jakmile se k nim připoutáte, zavíráte se možnosti slyšet jiný názor.
Čtěte: Co všechno mě naučilo rodičovství?
Málokdy změníme svůj názor na základě myšlenek prezentovaných druhými. A prakticky nikdy nejsme schopni přijmout zároveň dva protichůdné názory. Ale kdybychom toho schopni byli, zjistili bychom, že opačný názor může existovat zároveň s názorem naším a pak už bychom necítili potřebu druhého usvědčit z omylu.
Připoutanost k penězům
Na penězích není nic špatného, k současnému modernímu životu je potřebujeme. Měli bychom k nim ale přistupovat jako k proudu energie – na jedné straně přicházejí, na straně druhé je možné je smysluplně posílat dál. Máte-li však pocit, že musíte peníze hromadit, abyste byli šťastní a úspěšní, pak jste k penězům připoutaní.
Vaše potřeba mít víc znamená, že vám něco schází. Měli byste prozkoumat, co vaše připoutanost symbolizuje. Odpověď hledejte v sobě, vaše vnitřní dítě vám napoví nebo pomůže meditace. Jak se můžeme bdělým přístupem připoutanosti postupně zbavovat, nám poradí autor Don Miguel Ruiz ve své knize Pět stupňů připoutanosti
. Cílem je znovu nabytí vnitřní svobody.
„Projít zásadní životní změnou je možná bolestivé. Ale nebude to bolet tolik jako setrvat někde, kam vůbec nepatříte.“
