Dnes bych se chtěla zaměřit na fráze, které mnozí z vás říkají svým dětem, a neuvědomují si, že mohou ve finále natropit víc škody, než užitku.
Nebudeme mluvit o otřepaných a v mnoha článcích kritizovaných frázích, jako je třeba: „Počkej, až se vrátí tvůj otec“ či „Přála bych si, abys byla víc jako tvá sestra“. Existuje však spousta jiných frází, které zřejmě používáte a kterých je dobré se vyvarovat.
1. „Dobrá práce“
Výzkum ukazuje, že pokaždé, když dítě dělá dané dovednosti a vy jej počastujete frází jako „hodná holka“ hodný chlapec“, tak dovednosti dělá spíše jen pro toto vaše potvrzení, než proto, že jej žene vlastní motivace. Je dobré takovéto pochvaly používat opravdu ve chvíli, kdy jsou oprávněné. Rovněž zkonkretizujte svou pochvalu. Namísto fráze „dobrá hra“, použijte „hráli jste dobře, jsi dobrý týmový hráč, jen tak dál“.
2. „Cvičení dělá mistra“
Čím víc času dítě věnuje nějaké činnosti, tím je v činnosti šikovnější a lepší. Tato fráze v dítku může vyvolat tlak a touhu být nejlepší a vyhrát. Řeknete-li tuto frázi, můžete dítku dát najevo, že když neuspěje, asi málo cvičilo. Dítko pak přemýšlí, kde je chyba, vždyť cvičilo, cvičilo a cvičilo, ale stejně není nejlepší. Místo toho dítě podporujte, všímejte si jeho pokroků a oceňte je.
3. „Jsi v pořádku“
Stane-li se vašemu dítku nějaký úraz, rozbije si koleno a začne plakat, vaše první věta může být, že je v pořádku. Chcete jej uklidnit, že se nijak vážně nezranilo. Paradoxně se pak může cítit ještě hůř. Dítě pláče, protože v pořádku není. Vy jste tu od toho, abyste mu pomohli pochopit a vyrovnat se s emocemi, které právě prožívá. Obejměte ho a uklidněte, ukažte mu, že s ním soucítíte. Řekněte třeba, že to byl ošklivý pád, ale velké zranění nemá, že víte, že to bolí. Můžete mu nabídnout obvaz.
Čtěte: 6 tipů jak lépe pochopit sebe a své dítě
4. „Pospěš si!“
Vaše dítě se loudá se snídaní, pak trvá na tom, že si samo zaváže své tenisky a toto tempo vás, jako obvykle, dovede do školy pozdě. Pokud však na dítko tlačíte, vytváříte tak stres, který není dobrý. Místo toho vyzkoušejte jiný tón a volte jiná slova. „Zkusíme si pospíšit“, tím dítku ukážete, že nemusí spěchat jen on, ale i vy, že je z vás tým. Můžete vyzkoušet také urychlení formou hry, kdo bude rychlejší.
5. „Držím dietu“
Pokud držíte dietu, není nutné, aby to vědělo i vaše dítko. Jestliže vás dítko uvidí denně stoupat na váhu, uslyší vás, jak říkáte, že jste tlustá, může se u něj vyvinout nezdravý obraz lidského těla. Lepší je, když řeknete, že jíte zdravě, protože se vám líbí, jak se cítíte. Když řeknete, musím ven, může to zaznít jako stížnost. Raději řekněte, je krásně, jdu se projít. To dítko může inspirovat k tomu, aby šlo s vámi.
6. „Nemůžeme si to dovolit“
Je to velmi univerzální odpověď, ve chvíli, kdy dítko po něčem touží a prosí třeba o novou hračku. Dítko si to může přebrat tak, že nemáte kontrolu nad financemi, což jej může vyděsit, zvláště, když poté, co dítko odmítnete, uděláte velký a drahý nákup. Vyberte si proto jiný způsob, jak říct stejnou věc. Například použijte: „Nebudete to kupovat, protože šetříme peníze na věci, které jsou důležitější“. Kdyby dítko stále diskutovalo, máte skvělou možnost začít o tom, jak se spravují finance, odkud se berou a že jich není neomezené množství.
7. „Nemluv s cizími lidmi“
Pro malé dítko k nepochopení, dokonce, i když je člověk neznámý, nemusí si o něm myslet, že je cizinec, když je na dítko milý. Děti tak nemusejí přijmout pomoc policistů a hasičů, když to jsou cizí lidé. Dítě o nebezpečí poučte, ale jinými slovy. Například: „Co bys dělal, kdyby tě na ulici oslovit někdo, kdo by ti nabízel sladkosti a chtěl tě odvézt domů?“ Vysvětlete dítku, jak jednat, jak se chovat. Zkuste dítku například i vysvětlit, že cítí-li se smutné, zmatené, má strach a podobně, musí se vám s tím svěřit ihned.
8. „Buď opatrný“
To často rodiče říkají ve chvíli, kdy je dítko na prolézačce. Vaše slova odvedou jeho pozornost jinam a paradoxně se může stát, že spadne. Máte-li pocit, že spadne, přesuňte se k němu. Když vážně spadne, nebuďte hysteričtí, ale zachovejte klid.
9. „Dezert si vezmeš, až sníš večeři“
V dítku tímto snižujete radost z jídla, což je přesný opak toho, čeho chcete dosáhnout. Použijte tu samou větu, jen ji přeformulujte. „Nejdříve sníme naše jídlo, pak si dáme dezert“. Na dítě má tato změna pozitivnější vliv.
10. „Dovol mi, ať ti pomůžu“
Dítě bude jistě chtít pomoc, když skládá puzzle či něco staví. Je přirozené chtít pomoc. Nedělejte to. Budete-li příliš spěchat s vaší pomocí, dítko poté nebude samostatné, vždycky bude spoléhat na to, že přiběhnete. Zeptejte se ho raději tak, abyste mu problém pomohli vyřešit. „Myslím si, že velký dílek je na dně krabice.“
Snad se z toho dcerka i ja poucime