1. část – Výchova rodičů aneb co je těžké slyšet, ale důležité vědět

Výchova rodičů aneb co je těžké slyšet, ale důležité vědět

O výchově rodičů se nemluví, ale je to téměř stejně velké a důležité téma, jako je výchova dětí. Včera jsem zaslechla větu jednoho chlapce, která mi uvízla v mysli: „Existuje na světě tisíce knih o výchově dětí, ale ani jedna o výchově rodičů.“ Napadlo vás někdy, že pro děti je občas také nelehký úkol nám něco vysvětlit?

Právě tato myšlenka mne včera v souvislosti s předchozí větou napadla. Je totiž jedno, jestli se o vysvětlování snaží dítě ve věku deseti let anebo dítě už tzv. dospělé. Děti to s rodiči mnohdy nemají lehké, nechápeme je, nerozumíme jim a často věci zůstávají nevyřešené. Dnes bych se chtěla více bavit o dětech „už dospělých“.

Komunikace v rodině i mezi lidmi je mnohdy na velmi špatné úrovni, lidé jsou pohlceni předsudky a svými úsudky či domněnkami. Snaží se vždy najít odpověď pouze ve své hlavě, a když se jim něco nelíbí, mlčí nebo se nevyjadřují. U dětí tomu říkáme období vzdoru, u dospělých označujeme člověka za urážlivého, vztahovačného nebo podrážděného, u žen to velmi často spojujeme s PMS.

Znáte to? Když vás někdo strašně štve, vy hudrujete kolem, povíte o tom kamarádce, manželovi, sousedce, ale dotyčnému to neřeknete? Neřeknete to většinou ze dvou důvodů, buď o přízeň tohoto člověka nestojíte a tato situace vám jen nahrává do karet, nebo to neřeknete, protože se jednoduše bojíte reakce.

Inspirujte se tímto článkem: Malí, velcí, to je jedno, důležitá je komunikace!

Bojíte se toho, co přijde, jestli se urazí, přijme to, naštve se, popře to? Bojíte se o ztrátu přítele, rodiny, kamarádky? Jste obklopeni předsudky, svými názory a vším tím, co znáte nebo co už jste zažili. Víte, že upřímnost je brána jako urážka, a proto se raději nevyjadřujete.

Vychovávat rodiče je nemožné

Vychovávat rodiče je přece nemožné!

Musím souhlasit. Ano, je to pravda, vychovávat rodiče je zcela nemožné a bezvýsledné. Rodiče je nemožné „předělat“, ale můžeme jim mnoho věcí ukázat. Oni nejspíš nepřiznají, že máme pravdu, ale dostane se jim šance poznat a pochopit, jak to vidíme my. Pak už je jen na nich, jak s tím naloží.

Každý člověk na světě je jiný a každý jedná dle svých uvážení a toho, co zná z vlastních zkušeností a prožitků. Říct někomu něco upřímně do očí je pro mnohé strašně těžký úkol, udělají-li to ale, pak se věci najednou začnou řešit snáz.

Nejste zodpovědní za to, jak vás druzí pochopí. Pokud mluvíte narovinu, upřímně a srdcem, pak je nemožné, aby vás druhá strana nepochopila. První reakce jsou u každého jiné, můžete se setkat s uražením, odmítnutím, opovržením či přesvědčivým popřením.

V každém případě ale svou upřímností a otevřeností člověku dáte podnět k tomu, aby se mohl zamyslet. Poskytnete mu možnost vidět to vašima očima a to je pro vás i pro něj velice důležité. Naše rozhodnutí i pohledy jsou správné, protože to tak cítíme, není však podmínkou, že tytéž pocity musí s námi sdílet každý.

Ebook- Jak komunikovat s dětmi

Vychovat své rodiče je tedy ve výsledku nemožné a prakticky zbytečné, oni totiž vychovali vás a zřejmě mají i své zkušenosti, ze kterých vycházejí. Věřím, že se mnohdy s vašimi rozcházejí, a to je také v pořádku, každý máme právo na svá rozhodnutí.

Jak se v tom vyznat a najít kompromis?

Vyznat se v mezilidských vztazích je někdy velmi složité. Je jedno, jestli se jedná o dítě, dospívajícího, dospělého či důchodce. Každá životní etapa si nese své myšlenky, názory i pohledy a nikomu není souzeno hovořit o tom druhém.

V rodině si s otevřenou komunikací a upřímností můžeme pomáhat, můžeme si ukázat různé pohledy, názory, pocity i návrhy. Společně, každý se svými zkušenostmi, se můžeme zapojit do většiny domácích diskuzí a vytvářet si tak důvěrný rodinný kruh, ve kterém je místo pro každého, kdo se potřebuje svěřit nebo si jen tak popovídat.

Nahlédněte do mých vzpomínek: Jaký je to pocit, mít „skutečnou“ mámu a „skutečného“ tátu?

Rodiče „nepředěláme“, můžeme s nimi ale lépe vycházet

Své rodiče, jak už jsem zmínila, jen těžko převychováte. Pokud se s nimi nedokážete dohodnout nebo se stále dostáváte do sporu, nejspíš to nevyřešíte jinak než tak, že se rozhodnete a půjdete do toho. Do čeho? No přece do změny.

Když píšu články o výchově dětí, vždy zdůrazňuji, že bez změny u rodiče se změny u dítěte nedočkáte. U rodičů je to stejné. V případě, že se vám stále opakuje jedna a ta samá situace, pak ji nejspíše také pořád řešíte stejným způsobem.

Tohle může být ovlivněno několika faktory, stoprocentně vám ale pomůže upřímnost a otevřenost. Jakmile člověku skutečně popíšete, jak se cítíte a co vnímáte jako problém, pak jen těžko může reagovat stejně, jako obvykle. Dostane se mu odpovědi, se kterou nepočítal, může zareagovat, jak je výše zmíněno, anebo také může zareagovat upřímně a otevřeně.

Co když otevřená komunikace a upřímnost, ale nestačí?

Bohužel někdy ani otevřená komunikace a upřímné jednání nestačí. Pokračování tohoto článku a odpovědi na vaše otázky naleznete v článku: 2. část – Výchova rodičů aneb co je těžké slyšet, ale důležité vědět

článek zdarma

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem mámou jednoho kluka, partnerkou jednoho muže a ráda bych se stala inspirací mnoha rodičů, kteří hledají v mateřství své místo. Rodičovství umí potrápit a každý máme právo dělat chyby, protože chyby jsou důkazem toho, že se o něco snažíme. V případě, že je ale vědomě či nevědomě opakujeme, pak zůstaneme stát stále na jednom místě. Proto jsem vytvořila magazín Kouzelná výchova, ze kterého můžete čerpat inspiraci, zamýšlet se, tvořit si názory, sdílet své pocity a otevřeně komunikovat s lidmi, kteří vás nebudou soudit.

Přidat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.