Co všechno máme doma jinak?

Co všechno máme doma jinak?
Katka Vachová

Už několik let sleduji nevýchovná videa a webináře s Katkou Královou a dlouho se mi nedařilo uvést její rady do praxe. Až poslední dva roky se to zlomilo. V čem byla potíž? Nepřistupovala jsem k dětem partnersky vědomě a upřímně. Poté, co jsem prošla osobním růstem, se mi začalo dařit účelně komunikovat nejen s dětmi.

Aby mohla dávat nejen mléko, ale i med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem a toho mnoho lidí nedosáhne.“ Erich Fromm

Spolupracuji s dětmi efektivněji

Na cestě za sebepoznáním jsem pochopila, že stejně tak jako já nesnáším manipulaci, neustálé hodnocení a nekonstruktivní kritiku, podobně jsou na tom i moje děti. Často nespolupracovaly jen proto, že cítily tlak zvenčí a neviděly důvod, proč by se měly podřizovat. Teď, když něco potřebuji, řeknu jim proč a nevyžaduji akci hned. Nechám na nich, aby si zadaný úkol rozvrhly na denní dobu, která jim vyhovuje.

Vyslechnu si názor a nechám dítě spolurozhodovat

Když se nemohu rozhodnout, jak naložit s organizací daného dne, zeptám se dětí na jejich názor. Je to tak jednoduché. Mohou si říct, co by chtěly nakoupit na svačinu do školy, mohou navrhnout na kterém hřišti strávíme odpoledne apod.

Osvědčily se mi týdenní schůze, kdy se sejdeme celá rodina, řekneme si, co se nám povedlo či nepovedlo, co bychom si do budoucna přáli změnit a rozebereme si jednotlivé návrhy, jak toho dosáhnout. Další týden výsledek zhodnotíme a co nefunguje zase zkusíme pojmout jinak. V rámci této schůze děti dostávají kapesné.

Děti naši komunikaci vnímají jako nátlakJak pochopit dětskou logiku?

Pravidelně a bez ohledu na zásluhy či známky. Zavedli jsme jej od 1. třídy jako prostředek k získávání finanční gramotnosti. Necháváme na dětech, zda si šetří či utrácejí, každopádně už znají hodnotu peněz a o jejich využití začínají přemýšlet.

Mile nás překvapilo, když nás syn v létě pozval na zmrzlinu. To zřejmě každé průměrné šestileté dítě nenapadne. I na dceru jsem pyšná. Tím, že nemá vyloženě nouzi o peníze, pravidelně přispívá na charitu. Mohla bych se od ní učit 🙂

Předala jsem zodpovědnost

Předala jsem zodpovědnost

Velké téma u nás doma bylo předání zodpovědnosti. Roky mi trvalo, než jsem uznala, že pokud dělám za děti vše, je to medvědí služba a jen tím jejich samostatnost oddaluji. Ke změně jsem se odhodlala, když dcera začala chodit do třetí třídy. Přestaly jsme spolu psát úkoly, nekontrolovala jsem denně obsah aktovky, neořezávala jsem iniciativně pastelky.

I to oblečení ze skříně si dcera ráno kupodivu dokázala vytáhnout sama 🙂 Následoval ještě zodpovědnější krok a tím bylo samostatné vstávání a odchod do školy. Dcera si vybrala svůj budík, každý večer si jej nastaví a zatím nezaspala. Snídani a svačinu mívá nachystanou, ale o obsahu už si spolurozhoduje.

Ebook- Jak komunikovat s dětmi

Katka Králová o zodpovědnosti – Jak podpořit zodpovědnost u dětí?

Další oblastí, kde jsme dceři projevili důvěru, je psaní domácích úkolů. Nenutíme ji je psát, ale pokud by se tak rozhodla, musí si to sama ospravedlnit před paní učitelkou. Samostatnou kapitolou jsou známky a příprava na písemné či ústní zkoušení.

Dcera ví, že si může o doučování kdykoliv říct a dokonce je tak disciplinovaná, že si po jednom neúspěšném testu z angličtiny rovnou po písemce domluvila s paní učitelkou test opravný. Zdá se, že se nám podařilo odpovědnost předat.

Úklid už není za trest

Velmi se nám osvědčilo udržovat množství hraček na přijatelném minimu, které samo o sobě úklid usnadňuje a zrychluje. Hračky průběžně třídíme, vyhazujeme, prodáváme nebo darujeme. Z vydělaných peněz si děti mohou koupit hračky nové.

Umím uznat svůj omyl a omluvit se

Od dětí je často omluva vyžadována, ale většina dospělých se svým dětem nikdy za nic neomluví. Nemají důvod? Nikoliv. Jen prostě nedokáží potlačit pýchu a svoji nadřazenost. Na své děti nekřičím, ale pokud už se stane a po vychladnutí naznám, že jsem se v síle reakce unáhlila, jdu se omluvit.

Vysvětlím i své důvody, často s dětmi vůbec nesouvisely. Z počátku to pro děti byla novinka, vůbec mi omluvu nevěřily. Postupem času ale zjistily, že to není póza, ale opravdové přání situaci zklidnit. Přibyl i bonus navíc. Děti se začaly chodit omlouvat i nám rodičům.

Samozřejmě to není na denním pořádku, to ani není cílem, ale je bezva, že o svých činech přemýšlejí a že už poznají, kdy přestřelily. Děti jsou vaším zrcadlem, jděte jim příkladem.

Neexistuje jiná rozumná forma výchova než být příkladem – nelze-li jinak, tedy odstrašujícím.“  Albert Einstein

O autorce

Katka Vachová

Katka Vachová

Jsem společenská, lehce alternativní, ráda chodím do přírody, zajímám se o psychologii, zdravou výživu a snažím se o partnerský přístup ke své dceři a synovi. Řídím se heslem, že pokud o výchově svých dětí přemýšlíte, tak už jen to vás činí lepšími rodiči.

2 komentáře

  • Děkuji i vám Katko! Své děti beru jako nezodpovědné odjakživa. Nenapadlo mě, že by něco mohly zvládat i jako malé. Za nás vždy všechno dělali rodiče teda alespoň do mých 15 let. Je těžké najít si ten svůj styl. Hela

    • Já jsem od 6 let uklízela rodinný dům a od 11 let jsem hlídala své bratry dvojčata, podle mě mají naše děti ještě málo povinností, šetřím je ;o) A čím začnete u vašich dětí vy, inspirovala jsem vás s předáváním odpovědnosti?

Napsat komentář: Helena X Zavřit