Rodičovské fráze, které dětem ubližují

Rodičovské fráze, které dětem ubližují
Autorem Kristina F

V každé rodině se objevují menší spory, konflikty, nedorozumění či výměny názorů, bez nich se to někdy neobejde. Když se k tomu všemu však přidává nervozita, únava a stres, který mohou rodiče občas cítit, často se na světlo světa dostávají slovíčka, která křehkou a jemnou dětskou duši zraní a zůstávají v ní vepsány nesmazatelným inkoustem.

Žít s dětmi je radost, rozhodně se nenudíte! Prožíváte s nimi různé chvíle radosti, spokojenosti a za nic na světě byste je nevyměnili. I v takovém vztahu se ale objeví chvíle, kdy to není úplně „v pohodě“ a zajiskří to.

Slova jsou velmi mocnou zbraní a dokážou člověku ublížit a dítěti obzvlášť. Ubližují dvojnásob, je-li dítě citlivé. Proto přinášíme několik výroků, kterým je dobré se pro jistotu vyhnout.

„Nikdy se ti to nepodaří!“

Věta má hned dva zápory, nikdy a nepodaří. Neexistuje zde pro dítě motivace na zlepšení, protože i když se bude snažit, nikdy se to nepodaří. Lepší je dítě povzbudit: „Příště to bude lepší, určitě se ti to podaří!“ Tím ho povzbudíte, bude si věřit a to je důležité.

Čtěte: Lítejte! Děcka, moc vás prosím. Zahoďte ty mobily a lítejte

„Říkala jsem ti, že to tak bude!“

Děti prostě někdy rodiče neposlouchají, myslí si, že to udělají správně. Splete-li se, je zranitelnější. V duchu se pak ptá, proč to udělalo, proč vás neposlechlo. Na vlastních chybách se poučí nejlépe, na to dítě přijde velmi brzy. Není nutno mu to ještě připomínat.

„Zeptej se mamky/taťky!“

Pokud máte udělat nějaké nepříjemné rozhodnutí, může se stát, že si budete házet si s dítětem, jako s horkým bramborem. Jeden rodič se tak zbavuje odpovědnosti, odkládá problém a přehazuje to na druhého. Pro dítě je nejlepším příkladem ten rodič, který nikam nic nepřehazuje a přijme zodpovědnost. I když to znamená, že musí říct někdy ne. Vždy ale dítěti podejte vysvětlení zaslouží si ho.

„Teď ne, nemám čas!“

Boj s časem známe všichni, všude spěcháme, nic nestíháme. A děti mají skvělý dar přijít zrovna tu „nejlepší chvíli“. I tak je důležité na maličký okamžik se věnovat  dítěti a jeho věcem, které podle něj nepočkají. Co na tom, že jsou to maličkosti? Dáte dítěti najevo, že vám není lhostejné, že je důležité a získá pocit jistoty.

 „O tom se nediskutuje! Řekla jsem a hotovo. Buď zticha!“

Rodiče jsou v tuto chvíli v bezvýchodné situaci, dítě se nepodařilo přesvědčit argumenty, takže zbývá role velitele. Důležité pro rodiče je, aby dítě poslechlo a rodičům nejen v dané věci důvěřovalo. Touto větou si ale důvěru dítěte nezískáte.

„Jak můžeš být taková/ý hloupá/ý?“

Na tuhle větu děti reagují různě. Jdou do útoku a jejich slova jsou v podobném znění, jiní se stahují do sebe, mají strach a respekt. Tak či tak, děti bolí, když jim rodiče nadávají. Tudy cesta nevede. Pokud chcete s dítětem pracovat, pomozte mu v tom. „Myslím, že by bylo skvělé, kdybys…“ je mnohem lepší varianta nemyslíte?

A věta „ty tomu nerozumíš, jsi ještě moc malý/mladý“ automaticky dává najevo, že ten, kdo je malý/mladý, je také hloupý.

„Dělej si, co chceš, mě je to jedno!“

Lámete nad vlastním dítětem hůl, jste lhostejní a apatičtí.  Dítě rázem získává pocit volnosti, může si dělat to, co samo chce. Sednout si před televizi a nezajímat se, to umí každý. Nicméně náročnější je něco vysvětlit a snažit se situaci vyřešit s dítětem. Vyzkoušejte proto „Pomohlo by mi, kdybys…“

„Pokud tě živíme, budeš dělat to, co ti řekneme my!“

Častý výrok rodičů, který rodiče pasuje do vyšší a nadřazenější role. Oni vydělávají peníze, kdežto dítě „jen“ chodí do školy. Jde o jakési vydírání, dává dítěti stopku ve snaze o nezávislost, kterou cítí každý teenager.

Čtěte: Jaký je to pocit, mít „skutečnou“ mámu a „skutečného“ tátu?

Používejte slova, která nebolí…

I ty nejrizikovější momenty se dají vyjádřit slovně několika možnými způsoby. Své děti proto slovně nezraňujte, komunikujte s nimi jako se sobě rovnými. Namísto zákazu nebo příkazu zkuste přání, prosbu, radu. Dosáhnete tak snadněji svého cíle a šance na úspěch se zvyšuje. Snažte se jednat v poklidu a pohodě, jedině tak dítě můžete naučit, jak se má v daných situacích chovat.

TIP pro Vás: Včerejší výpadek Google a Youtube zařídil opakování „vzteklého“ workshopu. Opakování bude přístupné už zítra 24. 11. 2016 od 8:00h až do půlnoci. Využijte tlačítko k přihlášení níže a tým Nevýchovy Vás bude včas informovat

Online workshop Nevýchovy

Přidat komentář

Komentářů: 6

  • Vychovávat děti není jednoduché mám 4 každé je jiné jinak zlobí starosti s nimi.Rozvážit než dítěti odpovím vrátit se to nedá a zamrzí to,

    • Možná se nedá vrátit, co jste vyřkla, ale omluvit se můžete vždy. Samozřejmě, že každé dítě je jiné a každé má jiné potřeby, budete-li, ale přistupovat k dětem s otevřenou komunikací, uvidíte, že si budete daleko více rozumět 🙂 K.

  • Dobrý den.Manželka mi o Vás řekla.Jestě neví,že jsem video viděl.Jsem z 95% učitel a ze zbytku partner.Aspoň to tak vidím.Budu se snažit na sobě zapracovat,páč domů přijíždím z práce 90minut,před tím,než jdou holky (3,5 a 1 rok) spát.Na uspávání,koupání-nemám šanci-chtěj maminku.V jedné knize o rodičovství psali,že máma má roli mámy a táta roli kamaráda.Nechtěl jsem,musel jsem se s tím smířít :-(.Po shlédnutí Vašeho videa,se pokusím to nějak změnit.U’spěch bude 50/50 táta/kamarád.Díky.S pozdravem .Komárek

  • Naprosto trefné já nesnášela větu ,,dokud bydliš pod mojí střechou budeš poslouchat moje pravidla,,
    Své dceři rohle říkat teda rozhodně nebudu děkuji za článek predavam k přečtení moji mámě. 😀 Gaba

  • Ja se poznávám napůl v policajtovi a v učitely,no je to hrůza a doufám,že s Vaší pomocí se naučím správně komunikovat s dětmi 🙂