Každé dítě je individualita už od narození. Nepřichází tedy do života jako nepopsaná tabule. Každé je jinak citlivé a na základě dědičných, prenatálních a porodních vlivů reaguje na podněty svého okolí. Pravidla přijatelného chování nejsou stejná ve všech kulturách, a ani ve všech rodinách.
Ať děláme cokoli, neustále své jednání porovnáváme s našimi vědomými, ale bohužel i podvědomými vzorci chování a zásadami. Pokud je naše činnost v souladu s pravidly, jsme spokojení, v opačném případě začneme používat obranné mechanismy. Pokud se dítě chová jinak, než je podle nás správné, tak říkáme, že začne “zlobit”.
Nejčastější rodičovská reakce je, že dítěti důrazně řekneme: nezlob! Máte pocit, že tomuto pokynu ale vůbec nerozumí nebo ho ignoruje? Zažíváte doma situace, kdy opakujete a domlouváte, ale “nezlob” stále nefunguje? Zjistěte, co vlastně pro děti znamená vaše oblíbené slůvko NEZLOB. Katka Králová z Nevýchovy pro vás o něm natočila krátké video, ve kterém vám vysvětlí, proč tohle nefunguje a nikdy fungovat nebude.
Proč nefunguje?
Pro spuštění videa využijte odkaz Nefunguje vám NEZLOB? nebo klikněte na “tlačítko” níže.
Pár zásad, kterými můžete dát svému dítěti pocit bezpečí a zázemí:
- Jednotné výchovné působení obou rodičů i prarodičů (nebo lidí, kteří o dítě pečují).
- Navazujte s dítětem fyzický kontakt, při pochvale ho pohlaďte, starší dítě poplácejte po rameni, smějte se společně, žertujte.
- Navazujte s dítětem při komunikaci oční kontakt (jinak si myslí, že vás jeho sdělení nezajímá).
- Věnujte dítěti alespoň 15 minut denně tak, aby vás mělo jen pro sebe, udělejte si čas na společnou zábavu, školní výsledky proberte v klidu.
- Nesrovnávejte dítě se sourozenci, spolužáky nebo se svojí představou, zdržte se kritiky a urážek při neúspěchu (poruchy chování vznikají i z pocitů nespravedlnosti po selháních při neodhalených poruchách učení).
- Pro své dítě jste vzorem v chování i jednání, proto sami dodržujte to, co od něj vyžadujete.
- Učte své dítě ( i sebe) pozitivně vnímat svět – odpouštět, neodsuzovat, nezávidět, uvědomovat si své dobré stránky, ale i nedostatky.
