Moje dítě zlobí! Proč? A co vlastně znamená “ZLOBIT”?

Moje dítě zlobí! Proč a co vlastně znamená "ZLOBIT"?
Kristina F
Autorem Kristina F

Každé dítě je individualita už od narození. Nepřichází tedy do života jako nepopsaná tabule. Každé je jinak citlivé a na základě dědičných, prenatálních a porodních vlivů reaguje na podněty svého okolí. Pravidla přijatelného chování nejsou stejná ve všech kulturách, a ani ve všech rodinách.

Ať děláme cokoli, neustále své jednání porovnáváme s našimi vědomými, ale bohužel i podvědomými vzorci chování a zásadami. Pokud je naše činnost v souladu s pravidly, jsme spokojení, v opačném případě začneme používat obranné mechanismy. Pokud se dítě chová jinak, než je podle nás správné, tak říkáme, že začne “zlobit”.

Nejčastější rodičovská reakce je, že dítěti důrazně řekneme: nezlob! Máte pocit, že tomuto pokynu ale vůbec nerozumí nebo ho ignoruje? Zažíváte doma situace, kdy opakujete a domlouváte, ale “nezlob” stále nefunguje? Zjistěte, co vlastně pro děti znamená vaše oblíbené slůvko NEZLOB. Katka Králová z Nevýchovy pro vás o něm natočila krátké video, ve kterém vám vysvětlí, proč tohle nefunguje a nikdy fungovat nebude.

Proč nefunguje?

Klub dovychovaných rodičů

Pro spuštění videa využijte odkaz  Nefunguje vám NEZLOB? nebo klikněte na “tlačítko” níže.

Video nevychovy zdarma

Pár zásad, kterými můžete dát svému dítěti pocit bezpečí a zázemí:

  • Jednotné výchovné působení obou rodičů i prarodičů (nebo lidí, kteří o dítě pečují).
  • Navazujte s dítětem fyzický kontakt, při pochvale ho pohlaďte, starší dítě poplácejte po rameni, smějte se společně, žertujte.
  • Navazujte s dítětem při komunikaci oční kontakt (jinak si myslí, že vás jeho sdělení nezajímá).
  • Věnujte dítěti alespoň 15 minut denně tak, aby vás mělo jen pro sebe, udělejte si čas na společnou zábavu, školní výsledky proberte v klidu.
  • Nesrovnávejte dítě se sourozenci, spolužáky nebo se svojí představou, zdržte se kritiky a urážek při neúspěchu (poruchy chování vznikají i z pocitů nespravedlnosti po selháních při neodhalených poruchách učení).
  • Pro své dítě jste vzorem v chování i jednání, proto sami dodržujte to, co od něj vyžadujete.
  • Učte své dítě ( i sebe) pozitivně vnímat svět – odpouštět, neodsuzovat, nezávidět, uvědomovat si své dobré stránky, ale i nedostatky.

Přidat komentář