Blogerka Kája – Příběh o kocourkovi Mourkovi 1. díl

Blogerka Kája - Příběh o kocourkovi Mourkovi 1. díl

Chlup se právě slunil, když se ozvalo zaklepání na branku. Otevřel a uviděl šedé mourovaté kotě. Byl to Mourek, Chlupův synovec. Za chvíli po něm dorazila zrzavá kočka. „Ahoj Bello!“ zvolal Chlup. „Ahoj“ odpověděla kočka a přitom si upravovala kožíšek, “Mourek mě pěkně prohnal, moc se na tebe těšil.“ Víc už neřekla, podala Chlupovi papírek a zmizela v zatáčce. Pospíchala na vlak do Micína. Jela na dovolenou a Mourka nechala tady, v Kotěhůlkách.

„Tak ty ses prý hrozně těšil,“ obrátil se Chlup na Mourka. Mourek neodpověděl, uviděl totiž starého houpacího koně. „Hyjéé, hyjéé,“ volal. Nasedl a koník vrzal do rytmu. Den uběhl jako voda a pomalu se začalo stmívat. Chlup přinesl Mourkovi vzkaz od maminky.

Stálo tam:

VYKOUPEJ MOURKA

NENECHEJ HO PONOCOVAT

NEDÁVEJ MU MOC SLADKOSTÍ

DÁVEJ NA NĚJ POZOR

„Ale strejdo, kde se budu koupat?“ zeptal se Mourek, když dočetl. „Čekal jsem, kdy se zeptáš“ odpověděl Chlup.  „Mám pro tebe nachystaný škopík vzadu na zahradě.“ Mourek na nic nečekal a běžel prozkoumat zahradu. A opravdu, v koutě u plotu byl škopík velký skoro jako vana doma.

Přišla noc a Mourek nemohl usnout

V noci Mourek nemohl usnout. Chyběla mu pohádka na dobrou noc. Vstal a potichu se šoural ke knihovničce. Objevil pohádkovou knížku a začal si ji prohlížet. Potom se dal do čtení: Byla jednou jedna chaloupka a v ní žila roztomilá kočička. Jednou ji maminka poslala k nemocné babičce. Dala jí do košíku vánočku a bandasku mléka… Mourka ale začaly bolet oči, proto se raději vrátil do postele.

Až třetí den se Mourek začal nudit. Venku pršelo a jen koukat z okna jej nebavilo. Chlup si toho všiml a přinesl papír, tužku, známku a obálku. Navrhl Mourkovi, aby napsal mámě dopis. „Dopis jsem ještě nepsal, ale budu se snažit“ prohlásil Mourek a dal se do práce.

Vypadal asi takhle:

Ebook- Jak komunikovat s dětmi

Milá maminkO,

mám SE DobřE dnes  půjdeme NakUPOVAt

měj Se HEZKy ahoj

MOUREK

Podepsal se pastelkou a podal dopis Chlupovi. Ten vzal obálku a napsal na ni: Paní Bella Chlupíková, U veliké blechy, Micín, 578 06. Poté vložil dopis do obálky, na obálku nalepil známku a celé to dal do tašky. Poté zavelel: „Odchod za čtyři minuty“ a začali se připravovat na cestu.

POKRAČOVÁNÍ  PŘÍŠTĚ…

Mé další články

O autorce

Karolína Vachová

Karolína Vachová

Jsem žákyní základní školy, mám ráda zvířata a přispívám na jejich ochranu. Ve volném čase ráda a hodně čtu, chodím na procházky do lesa a hraji si se svou kočkou Lili.

Přidat komentář