Vývoj předškolních dětí je stejně důležitý, jako výběr mateřské školy

Vývoj předškolních dětí i výběr školky je velmi důležitý

Předškolní děti jsou velmi křehké – v tom smyslu, že jejich správný a přirozený vývoj může narušit spousta vnějších i vnitřních vlivů. Dětství je nejdůležitější etapou lidského života a ovlivňuje jeho veškerý budoucí průběh. Co se týče vnějších vlivů, vnějšího záměrného působení k formování osobnosti, potom je v prvních letech života hlavním faktorem právě rodina, která v tomto věku dítě ovlivňuje.

V čtvrtém nebo pátém roce života dítěte následuje přechod do jiného sociokulturního prostředí, tedy ve většině případů do mateřské školy. Zde se dítěte ujmou pedagogové speciálně vzdělaní v oblasti předškolního vývoje dítěte, to se tak dostane do rukou odborníků, kteří ho budou nadále rozvíjet a připravovat na základní školní docházku.

Velká část rodičů si bohužel neumí přestavit důležitost tohoto období, důležitost předškolního věku. Neví, na jaké aspekty výchovy a vzdělávání dbát a jakým směrem se ve výchově ubírat. Příliš liberální výchova se může zcela minout s očekávanými cíli, tedy s vaší představou, jak dítě vychováte. Stejně tak není ideální dítě omezovat více, než je nutné. Jak tedy najít tu správnou střední cestu?

Charakteristika dítěte předškolního věku

Aby rodič zcela pochopil komplikovanost osobnosti předškoláka, je třeba seznámit se s jeho charakteristikou, která může sama o sobě odpovědět na spoustu otázek nebo změnit náhled na jeho chování v komplikovaných situacích, ke kterým dospělí přistupují svým vlastním rozumem. To je pochopitelné, ale stejně tak je potřeba mít dostatečné pochopení i pro dítě, které má zcela jiné vnímání.

Předškolní věk trvá od 3 do 6 let (resp. do sedmi let, záleží na nástupu dítěte do školy). Za normálních okolností bývá tato vývojová etapa dítěte klidná pro obě strany, tedy pro rodiče i dítě samotné. Jedná se o výrazný rozvoj dítěte po stránce fyzické i duševní – chcete-li psychické a emoční. Mění se tělesná konstituce dítěte a začínají se projevovat přirozené disproporce mezi jednotlivými částmi těla.

Předškoláci v tomto období začínají objevovat svět a zajímat se o něj, i když na rozdíl od dospělých ho chápou jinak – jednodušeji. Nastává zde velmi typické období otázky „proč“. Dítě se zajímá o veškeré okolní dění, někdy až překvapivě detailně, a pozastavuje se nad věcmi, které dospělým přijdou zcela přirozené a nepřikládají jim žádnou důležitost.

rozvoj jemná motorika u dítěte

Jemná motorika

Kromě toho se okolo pěti let rozvíjí jemná motorika a vyhraňuje se stranová orientace, zjistíme tak, zda bude předškolák pravák, nebo levák. V tomto období je velmi důležitá výchova ze strany rodiny. Rodiče by měli dbát na rozvoj jemné motoriky a v žádném případě nevykonávat věci za dítě. Velmi typickým příkladem takové činnosti je obyčejné zavazování tkaniček.

Psychika a myšlení

Rozvíjí se také psychika a myšlení. Myšlení dítěte je v tomto období egocentrické. To lze chápat tak, že pokud dítěti z nějakého důvodu nevyhovuje realita, má tendenci si ji různě doplňovat a pozměňovat do přívětivější varianty. Proto je důležité předškolákovi v tomto věku vše trpělivě vysvětlit a objasnit. Snažit se zamezit jakémukoliv napětí v rodině, například při dlouhodobých partnerských neshodách.

V oblasti psychiky, tedy zejména paměti, nastává výrazné zvětšení kapacity. Do popředí se dostává fantazie, která je však s tím, jak dítě stárne, postupně znovu utlačována do pozadí. Dítě se také učí poznávat a hlavně ovládat své emoce. Rozvíjí se řeč, kolem šestého roku se slovní zásoba rychle rozšiřuje a dítě ovládá až tři tisíce slov.

Co by si dítě mělo v předškolním věku osvojit?

Jestliže přirozený dynamický rozvoj řeči přichází okolo šestého roku dítěte, ve svých třech letech by mělo ovládat asi tisíc slov. V tomto období již dítě mluví a můžete tak rozpoznat určité vady řeči, které byste měli začít řešit co nejdřív, a to například formou zábavného učení.

Čím dříve se předškolní děti začnou vad řeči zbavovat, tím lépe, dítě si osvojuje určitá slova a s případnou vadou řeči si pak jeho mozek zapamatujte variantu, kterou umí vyslovit. Mějte také na paměti, že ne vždy se musí jednat o nezralost dítěte, možná je i porucha sluchu, proto postup prodiskutujte s lékařem. Odhalit by se měly také zrakové vady. To se nejčastěji děje právě při tříleté a pak pětileté prohlídce.

Dítě by také mělo být schopno rozpoznat hlásky ve slově, konkrétně první a poslední. Hlásky uprostřed slov jsou v tomto věku pro dítě komplikované. Je logické, že dítě nedokáže popsat problematiku, ale odhalí hlásky na základně vlastní intuice a citu ke svému mateřskému jazyku. To je důležité zejména pro rozvoj četby, ale také psaní. Stejně tak by dítě mělo umět počítat alespoň do deseti.

Vánoce, děti, Ježíšek, klid, odpočinek, dárky

Vhodné je vést dítě ke sportu. Je však třeba dbát zvýšené opatrnosti a předcházet úrazům, na které může být dítě náchylné vzhledem ke svému fyziologickému vývoji. Samozřejmě není vhodné, aby dítě podávalo „vrcholové“ výkony, ale procházky a rekreační sport zcela jistě napomůžou vývoji nejen jeho pohybové stránky, ale i dalším věcem, například udržení rovnováhy. Předškolák by měl zvládat základní pohybové dovednosti (například skákat po jedné noze nebo chytat míč).

Nástup dítěte do mateřské školy

Nástup do mateřské školy

Nástup do mateřské školy přichází v období tří nebo čtyř let věku dítěte. Přechod z rodinného prostředí, kde je dítě zvyklé na každodenní neustálý kontakt alespoň s jedním z rodičů, je velmi těžký. Dítě se musí seznámit s novým kolektivem a začlenit se do něj. Právě začlenění může být značný problém, zejména pro příliš introvertní předškoláky.

V takovém případě je dobré promluvit si s učitelkou a požádat ji pomoc s řešením. O zvládnutí nástupu dítěte do mateřské školy jsem již psala postřeh z Nevýchovného webináře: „Jak nastoupit do školky bez slz“. Vybírejte školku pro dítě vždy intuitivně a hledejte recenze a hodnocení. Seznamte se ještě před nástupem s učitelkami a ředitelkou.

Mateřskou školu vybírejte srdcem a vše si o ni zjistěte

Vnímejte jednání učitelek s dětmi i s vámi rodiči, nechte si představit postupy a přístupy. Ptejte se na konkrétní situace a také na jejich řešení a v případě, že nebudete mít dobrý pocit, nebo se vám nebudou přístupy zdát, podívejte se prosím po jiné školce.

Je opravdu hrozné, kolik existuje u nás mateřských školek, ve kterých jsou zavedeny přístupy hromadné, tabulkové a bezcitné. V kolika školkách se setkáte s učitelkou, která po vás na celou chodbu křičí, že vaše dítě je nevychované a vy jste jako matka prostě selhala.

(Tahle situace se odehrála a byla vyhrocena na základě toho, že chlapec ve svých čtyřech letech nechtěl kreslit tak, jako ostatní děti, a po obědě měl problém s usínáním, uspával se vrtěním se na lehátku. Situace byla vyřešena přechodem do jiné MŠ – celou příhodu si budete moci přečíst již brzy v našem magazínu.)

Kolik je rodičů, kteří se bojí, nebo si myslí, že řešení neexistuje, a nechají to být. Řešení ale existuje vždy, jen mu musíte trochu pomoci. A to tím, že budete mluvit, řeknete, co se vám nelíbí, a budete se snažit tos protistranou vyřešit. Ani učitelé to mnohdy nemají jednoduché, sama vím, že v lidech se vyznat je někdy až nemožné, někteří jsou průhlední jako fólie, jiní jsou zase perfektní herci a raději se přetvařují.

Děti se ve školce svěřují

Děti se svěřují a o tom, co je doma, ve školce mluví

Rodiče často říkají věci, které ve skutečnosti nedělají, děti je obvykle prásknou. V případě, že rodič tvrdí: „doma se ale nepočůrává“, mluví o tom, jak tomu vůbec nerozumí, proč to ve školce dělá. A vy přitom víte od dítěte, že musí mamka koupit novou fólii do jeho postele, protože ta naše už je moc počůraná. K tomuto rodičům nemáte co říct. Jak totiž můžu řešit něco s člověkem, který lže sám sobě a evidentně tomu také věří?

Tady je veškerá snaha pomoci prostě zbytečná a pro učitelku také končí. Pak už není možné nabízet řešení a situace stojí, opakuje se a rodič stále říká, jak tomu nerozumí. Já bych to asi jedním slovem nazvala jen důslednost, ta rodičům dnes chybí. Špatně si vysvětlují články, videa a informace nebo je jednoduše nechápou a dostáváme se do situace, kdy rodič všechno vyzkoušel, ale nic jim nefunguje!

Nefunguje to ale jen proto, že oni sami pro to neudělali maximum. Každý rodič, který má problém s chováním svého dítěte, musí nejdříve začít u sebe.

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

2 komentáře

  • Tak ro by si jen zkusila učitelka po mě řvát. Taky jsem jednou byla svědkem jak učitelka mamince před dítětem říkala jak je neschopne a zaostalé ze s takovou do školy nastoupi možná v sedmi letech. Zasáhla jsem slovne a maminky se zastala, ale učitelka se jen smala ze o situaci nic nevím. Ano mela pravdu ale ani to si myslim nedává nikomu pravo, říkat takové věci.

  • Ano, děti se svěřují. A svěřují se, se vším, za svá učitelská léta v MŠ jsem už z dětských úst slyšela tolik bolesti a tolik lží, které práskly děti na rodiče. Učila jsem ve školce opravdu dlouho, setkala jsem se s lidmi a lidmi a jak autorka píše, někteří jsou vážně dobří herci a je nemožné se v nich vyzbat. Setkala jsem se za svá léta s několika výchovnými přístupy, ale ten nejkrásnější a nejpřirozenější mi ukázala až má vnučka s mou pravnučkou. Užívám si obě a stále se s nimi učím.

Přidat komentář