Vtipné hlášky dětí

Vtipné hlášky dětí

Abychom se stále nezajímali jen o to, jak vám poradit a pomoci vám s výchovou dětí, rozhodli jsme se vás také pobavit. Níže naleznete deset báječných upřímných hlášek dětí, kterým se od srdce zasmějete. Pokud se na dětské hlášky podíváte podruhé i potřetí, uvidíte, že jejich poznámky jsou vždy na místě a „tak trochu“ logické.

„Jestlipak víš, co musíš dělat, abys vyrostla?“ Ema, 4 roky

Maminka se marně snaží dostat do holčičky zeleninovou polévku. Dítě vytrvale odmítá. „Jestlipak víš, co musíš dělat, abys vyrostla?“ ptá se maminka s mentorským očekáváním, že uslyší vytoužené – hodně papat. „Mít často narozeniny!“ vysvětlí dcera.

„Babi, kolik je ti vlastně let?“ Anička, 5 let

„Babi, kolik je ti vlastně let?“ ptá se pětiletá Anička. „Já jsem, holčičko, tak stará, že už si to ani nepamatuji,“ směje se babička. „Tak to se musíš kouknout na spoďáry, tam je to napsaný!“ vysvětluje vnučka.

„Maminko, doufám, že nám tatínek neumře!“ Karolínka, 4 roky

Je po večeři. Bylo maso, brambory a k tomu se snědla sklenice okurek. Maminka ukládá děti ke spánku, malá Kája ale stále sedí v postýlce a přemýšlí. Zdá se, že má velké starosti: „Maminko, doufám, že nám tatínek neumře!“ vyhrkne najednou. Dojatá maminka se už nadechuje ke slovům útěchy, když holčička pokračuje: „Kdo by nám potom otvíral sklenky s okurkama?“

„Jak ta lahvička pozná, že ji otvírám zrovna já?“ Janička, 7 let

Janičku bolelo ucho a chtěla si vzít prášek, ale nemohla otevřít lahvičku. Máma jí vysvětlila, že balení má ochranný uzávěr, aby ho Janička nemohla otevřít a aby se dovnitř dostali jen dospělí. Dívka vykulila oči překvapením: „Jak ta lahvička pozná, že ji otvírám zrovna já?“

„No, je to dobrý, ale něco tomu chybí.“ Davídek, 6 let

Připravím dětem večeři a při jídle se jich zeptám, jak jim chutná. Šestiletý syn mi odpoví: „No, je to dobrý, ale něco tomu chybí.“ „A co?“ ptám se. Syn odpoví: „Chybí tomu televize.“ 🙂

„Jednu věc nechápu, můžeš mi to nějak vysvětlit?“ Romča a Adélka, 7 let

Jsem ve vedlejší místnosti. Děti zrovna mají svorně sklízet kostky. A slyším dialog: „Jednu věc nechápu. Můžeš mi to nějak vysvětlit? My jsme rodina. A ty vůbec neuklízíš??”

„Bylo to boží, mami! Třikrát jsem se utopila!” Sofie, 4 roky

Děti přijedou z plaveckého bazénu, kde byly poprvé jen za dozoru táty. Té naší holce září oči a hlásí: „Bylo to boží mami! Třikrát jsem se utopila!”

„Ne, seděli jsme u ohýnku a kouřili a tatínek mi koupil malý pivo“ Beátka, 4 roky

Babička po čarodějnicích: „Beátko, pekli jste buřtíky?“ Bea: „Ne, seděli jsme u ohýnku a kouřili a tatínek mi koupil malý pivo“. Babi: „Cože?!?“ Bea: „On mi vždycky kupuje malý pivo!“ Vysvětlení: seděli jsme u ohně, ze kterého stoupal dým, a dcera obdržela od tatínka ovocnou šťávu v plastovém půllitru z pouti.

„Ty kouříš? No, tak to brzo umřeš, i babička to říkala.“ Matyášek, 5 let

Babička vnukovi na jeho přání vysvětlovala, co je to cigareta a zřejmě se do přednášky zabrala dost podrobně, protože když jsem s ním šla odpoledne ven, tak když míjel lavičku v parku s kouřícím pánem, otočil se na něj a povídá: „Ty kouříš? No, tak to brzo umřeš, i babička to říkala.“

„Jenže já už jsem to všechno vypil!“ Adámek, 5 let

Syn se jednou zahleděl na kojení miminka v dětském koutku v supermarketu. Když tak upřeně pozoroval kojení, vysvětlovala jsem mu, že se tak miminka krmí. Syn se ptá: „A maminko, mě si taky takhle krmila?“ Odpovídám: „No jasně že jo!“ Syn (po lehkém zhodnocení mého hrudníku): „Jenže já už jsem to všechno vypil, že?“

Pro dnešek by to bylo vše, doufám, že jsme vám pobavili a na další várku dětských hlášek a připomínek se určitě můžete zase těšit. Máte-li zájem se také o hlášky svých dětí podělit s ostatními, pak nám je můžete zasílat do naší kouzelné schránky info@kouzelnavychova.cz nebo do komentářů.

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Přidat komentář