Odpověď „NEVÍM“ aneb nezajímá mě, co říkáš!

V naší komunikaci existují slova, která působí velmi negativně, proto byste se jim měli raději vyhnout, hlavně pak v komunikaci s dětmi. Jedním z takových je slovo „nevím“. Věřte, že neexistuje lepší možnost, jak působit rezignovaně.

Slovo „nevím“ může  na každého z nás působit zcela rozdílně, zvláště pak na děti. Velmi často záleží, kdo ho pronese, a jaký máme k mluvčímu vztah. Slovo totiž může vyjadřovat naprosto rozdílné postoje mluvčího, který ho pronáší. Zatímco na jedné straně se může jednat o postoj, kdy je opravdu bezradný a neví například, jak situaci řešit, na straně druhé se může jednat jen o nezájem z jeho strany. Zkrátka tím naznačuje, že se s vámi nechce bavit.

Dospělý člověk často dokáže z jiných ukazatelů odhadnout, jaký je postoj mluvčího, pokud se zaměří například na gesta, intonaci nebo zná jeho charakter. Dítě to však nepozná, protože nemá potřebné zkušenosti.

 

Pokud „nevím“ používáte při komunikaci s dětmi, velmi často tím můžete dávat najevo, že o komunikaci nemáte zájem – i když to tak často vůbec nemyslíte, ale nevědomky tak působíte. Typicky, pokud se dítě často ptá „proč“ a zajímá se o vše okolo sebe, poznává nové věci, a vy mu budete odpovídat na každou otázku „nevím“, pak budete působit velmi rezignovaně a utrpí tím celkový vztah mezi vámi, tedy mezi rodičem a dítětem.

Pozor, aby se „nevím“ nestalo vaší univerzální odpovědí

Každý z nás má nějakou univerzální odpověď, když zrovna neví, co by druhé straně odpověděl. Může to být například „to je zajímavé“. Není to sice bůhvíjak dobrá odpověď, ale pořád lepší než mlčení nebo pouhé „nevím“ – uznejte sami. A bohužel se velmi často stane, že mnoho lidí jako univerzální odpověď používá slovo „nevím“ nebo „nevím, to mi nic neříká, v tom se nevyznám“.

Často to vůbec nemyslí špatně, bohužel to tak protistraně vyzní a pouze si tím škodíte. Nakonec to dojde do bodu, kdy budete působit naprosto rezignovaně, kdy se ze slova „nevím“ stane pouhý zvyk v komunikaci, ba co hůř, často v komunikaci s dětmi. V takovém případě můžete „nevím“ použít až několikrát za den, navíc aniž byste si to uvědomili. A věřte, že o takový nezájem nestojí nikdo, natožpak děti.

Řekněte nevím jinak

Zkuste jinou alternativu, než jen „nevím“, rozveďte svou odpověď

Na tom, když odpovíte „nevím“, není ještě samo o sobě nic špatného – nikdo přece neví všechno. Měli byste však uvažovat o tom, jak svou odpověď rozvinout, vymyslet jinou alternativu ke slovu „nevím“, případně se mu úplně vyhnout. Zvláště v komunikaci s dětmi je to opravdu žádoucí, hlavně pokud jsou ještě malé. Alternativ je skutečně mnoho, stačí zapřemýšlet. Přesto byste však měli raději přemýšlet o tom, jak odpovědět jinak, jak dítěti objasnit to, na co se vás ptá.

Nesmíte působit pasivně, vždy odpověď formulujte tak, že se o věc skutečně zajímáte. Není to nic těžkého a přinese vám to jen samé ovoce. Právě o tom je umění komunikace.

 

Pokud opravdu nevíte, co takhle využít například „nevím, ale popřemýšlím o tom“ nebo „nevím, ale zeptáme se maminky, ta třeba bude vědět“, případně „to jsi mě překvapil, o tom jsem nikdy nepřemýšlel“. Prakticky je odpověď pořád stejná, ale určitě cítíte ten rozdíl, kdy projevíte aspoň trochu zájem a celá konverzace potom vyzní úplně jinak, daleko lépe. Podobné příklady určitě vymyslíte i při komunikaci s dospělými.

  • To je zajímavé, zkusím o tom popřemýšlet.
  • Překvapuje mě, jak uvažuješ, nad tím jsem nikdy nepřemýšlel.
  • Nevím, ale zkusíme na to společně přijít.
  • Myslím si, že …, ale nerad bych ti to vysvětlil špatně.
  • Na svůj věk jsi dokonalý Einstein, to mě nikdy nenapadlo.

Komunikační typy aneb každé dítě je jiné

Každé dítě je svým způsobem originální, o tom netřeba pochybovat. I proto vzniklo rozřazení dětí do určitých komunikačních typů, které když poznáte, může vám to komunikaci s dětmi značně ulehčit. Komunikovat s dětmi může být pro dospělého paradoxně složitější, než komunikovat s dospělým jedincem. Děti jsou zkrátka jiné než dospělí, nejednají na základě zkušeností nebo dokonce etikety.

Komunikační typy dětí se určují podle toho, jaký smysl je u dítěte dominantní. Pokud to zjistíte, můžete mu také pomoci najít správný způsob učení, který mu bude vyhovovat.

nevýchova, baby, pro miminka, pro děti, dítě, miminko, maminka, uspávání, rodina, rodiče, miminka, nespí, uspávání

Typ komunikující na základě pocitů

Dítě se nesoustředí na detaily ani nejedná zcela racionálně, naopak jeho jednání podléhá dojmům ze situace, jedná na základě svých pocitů, které však mohou být často mylné. Dítě ještě zcela neumí emoce ovládat a některé z nich pro něj mohou být neznámé. Proto je dětské jednání často chaotické a neodpovídající dané situaci.

Typ komunikující na základě rozumu

Takové dítě má velmi rozvinuté analytické a logické myšlení, jedná na základě racionálních podnětů, které umí správně vyhodnotit. Vše si rádo plánuje, na druhou stranu se stává velmi náladové, pokud jsou jeho plány narušeny. Často může upřednostňovat samostatnou práci a stranit se kolektivu.

Říct nevím nestačí!

Typ komunikující na základě obrazového vnímání

Barvy, barvy a malůvky, tak bezpečně poznáte tento typ dítěte. Nejlépe se s ním dorozumíte, pokud mu vše názorně vysvětlíte, dbát musíte na názornost a vizualizaci. Děti tohoto typu jsou často velmi kreativní a aktivní. Dbejte na to, aby dítě svou kreativitu rozvíjelo.

Typ komunikující na základě sluchových vjemů

Takové děti to mají často těžké, protože jejich dominantní smysl je sluch. Mohou vás poslouchat i tehdy, když se dívají někam do prázdna. Zkrátka pro ně není nutný oční kontakt, právě na to mohou doplácet i ve škole, kdy učitel situaci vyhodnotí tak, že nedávají pozor, přestože plně vnímají jeho výklad.

Všechny tyto poznatky můžete využít při výchově dětí. Samo o sobě to však nestačí, protože výchova dětí je náročný proces, navíc s nejasným výsledkem. Jednejte na základě svých zkušeností a uvažujte, jak dítěti můžete vyjít vstříc, jaké důsledky může mít vaše jednání. Tento přístup uplatňujte také v komunikaci s dětmi. Nemůžete tím ničemu uškodit, právě naopak.

Potřebujete se o komunikaci s dětmi dozvědět více?

Možná vám teď vrtá hlavou, jak s dětmi tedy správně komunikovat? Protože se v Kouzelné výchově o komunikaci s dětmi hodně zajímáme a snažíme se rodičům ukázat, že to jde i jinak, naleznete níže výpis těch nejdůležitějších článků o tom, jak komunikovat s dětmi tak, aby vám rozuměly.

 

Kristina Farkasová
Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Podělte se s ostatními:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *