Šikana v první třídě aneb učitelka to řeší pětkou a čertíkem

Šikana v první třídě aneb učitelka to řeší pětkou a čertíkem

Řešení počínající šikany je ze strany učitelů naprosto bez zájmu. Již v první třídě základní školy se můžete setkat s šikanou. Šikanující dítě je dítě, které má doma další čtyři sourozence a jeho matka i otec se k výchově staví způsobem, že dítě v ničem neomezují a nechávají je, dělat co se mu chce. Takže například, může močit přímo před budovou školy, mazat máslo na podlahu, odplivnout si na zem ve třídě, apod.

Šikana se odehrává tak, že prvňáček dostává pohlavky, kopance a pěsti do obličeje. Je mu nadáváno a šikanující se nevyjadřuje jinak, než vulgárními výrazy. Se situací byla seznámena také učitelka, jelikož nikdy neměla možnost zmiňované chování ze strany šikanující ani šikanovaného vidět. Dle jejích slov si takovéto problematiky vůbec nevšimla.

Paní učitelka, reagovala na situaci opravdu otevřeně a měla také několik návrhů k řešení. Přislíbila rodičům, že celou problematiku probere také spolu s dětmi ve třídě a zaměří se na tento problém.

Rodiče tedy očekávali, že se situace, konečně pohne z místa a bude se nějak řešit. Učitelka byla se vším obeznámena. Byla také obeznámena s tím, že šikanující ubližuje i dalším dětem ve třídě. Na to rodičům bylo odpovězeno, že šikanující chlapec, již opakuje ročník a dle slov paní učitelky je „známá firma“. Takže rodičům bylo zcela jasné, že paní učitelka o tomto chování ze strany šikanujícího musí vědět už delší čas.

Rodiče poté zjistili, že paní učitelka ve třídě jen řekla, aby si děti mezi sebou neubližovaly, protože jsou spolužáci a měly by se k sobě chovat hezky. Rodiče, toto sdělení slyšeli od svého dítěte, a proto čekali, jak se situace bude vyvíjet dál, jelikož šikanující v ten den, kdy tohle paní učitelka řekla, nebyl vůbec ve škole.

Rodiče tedy očekávali, že paní učitelka, bude všímavější a bude se snažit situaci řešit i další dny. S dítětem samozřejmě o všem hovořili, ptali se, nabízeli možné způsoby řešení, apod. Ihned druhý den po tom, kdy paní učitelka pronesla větu, že si děti nemají ubližovat, protože jsou spolužáci, přišel do školy také šikanující chlapec. Den probíhal naprosto normálně a stejně jako předtím, opět šikanující provozoval svou oblíbenou činnost a ubližoval a nadával dětem.

Když se šikanovaný dožadoval u paní učitelky o pomoc s řešením, bylo mu odpovězeno: „Já už nevím, jak to mám řešit, dala jsem mu pětku i čertíka a víc udělat nemůžu. Vyřeš si to sám“

Chlapec se o to snažil téměř každý den, řešit si to sám. Dokonce chodíval domů s tím, že má špatné dny, že neví, co má dělat, že se mu ve škole nelíbí, když je tam ten kluk, že ho štve, jak do něj bouchá, kope a fackuje ho. Chlapec se samozřejmě úměrně bránil, ale když to zabolelo šikanujícího, muselo to zabolet šikanovaného ještě víc. Když se šikanovaný snažil, s šikanujícím komunikovat schytal pár pohlavků a kopanec do zadku.

Vánoce, Nevýchova, Dárkový poukaz

Pro šikanujícího je tohle totiž chování běžné, je to pro něj hra a jakákoliv komunikace nebo jen pokusy o komunikaci s ním, je pro děti nebezpečná. Takže efekt bránění se, je nulový. Efekt komunikace s šikanujícím, je nulový. Komunikace s učitelkou je nulová a zbytečná, učitelka nemá zájem.

Chlapec se cítí hrozně je sebekritický, smutný, do školy se netěší. Rodiče jsou zoufalí, snaží se situaci řešit s učitelkou bezvýznamně, proto se obracejí na ředitele školy.

Chlapci je doma dodávána naprostá podpora, rodiče se dožadují řešení. S učitelkou přestali jednat, nemá to smysl, oslovili ředitele školy, ten si chlapce vyslechl a přislíbil mu řešení. Doslovně uvedl: „Neboj, postarám se o to, aby ti tady nikdo neubližoval“ Chlapec i rodiče věří, že alespoň ředitel, tuto situaci uvidí jako oni.

Jak zněl verdikt ředitele prozatím nevím, ale ihned, jakmile se ho dozvím, budu vás o něm informovat. Chování a jednání paní učitelky se nám, ale krajně nelíbí, jde cítit naprostý nezájem vůči dětem.

Chtěla jsem vám k tomuto napsat spoustu věcí, kterými můžete pomoci, ale pak jsem narazila na tohle, video a myslím si, že maminka na videu vám k tomu řekne to nejdůležitější, protože i takovéto konce šikana a nezájem okolí může mít na svědomí. Vnímejte prosím své děti a i děti okolo. Informujte někoho o tom, když vidíte, že dítě ubližuje dítěti, můžete mu opravdu zachránit život. 

Zdroj videa: Za svítání

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

2 komentáře

  • Právě teď řešíme něco podobného s dcerou. Nejde o fyzické napadání, ale o slovní nadávky. Dcera chodí domů s pláčem. Dokonce v tom není sama a jak jsem se dozvěděla děje se to už delší dobu a paní učitelka o tom ví. Šikanovanému spolužákovi dává poznámky a před celou třídou mu nadává, že je hloupí. Naopak agresory (jsou 2) chválí a vyzdvihuje jako nejlepší žáky ve třídě. Paní ředitelka vše přetočila, že jde o nedorozumění v komunikaci mezi dětmi. Ale vůbec jí nezaráží, že to samé tvrdí tři děti ze třídy, a potvrzují to další. Dnes to jdeme řešit do školy a mám vážně nervy na pochodu z toho co zjišťuji z internetu, že se prostě nikde nedovoláme. Jak je možné že nic nefunguje??? Přece by agresor měl být (ne potrestán) ale uvědomit si své chování.

  • Opravdu mě moc zajímá, jak k tomu přistoupí ředitel. Já bych asi nevydržela být tak v klidu jako rodiče z příběhu. Nejspíše bych učitelce řekla něco hezky od plic. Fuj je mi z toho zle, jen si představím, že tohle se ve školácj sutečně děje. 🙁 Jsem studentkou pedagogiky a neumím si představit, že bych někdy v budoucnu jen přehlédla, situaci, kdy dítě bude potřebovat mou pomoc. Já jako učitelka mám přeci být pro dítě oporou, nemají ve školách rodiče a prvňáček musí být hrozně zmatený tímto přístupem učitelky. Paní učitelku bych poprosila o vrácení školského titulu a poslala ji raději pracovat jinam. Ten kdo nemá vztah k dětem a postrádá empatii, nemá ve škole ani školce, co dělat. Moje máma je učitelkou již 9 let a nikdy se nestalo, že by přehlédla, změnu chování u dětí ve své třídě. Každá třídní učitelka zná svou třídu nejlépe. Prostě mi je z jednání paní učitelky opravdu špatně. Si ani nedokážu předtavit, jak by si to ten chlapeček měl vyřešit sám, když už vyčerpal jeho dostupné možnosti a žádný dospělý k pomoci tady není. Je přeci jasné, že ti co šikanují jsou velmi „vyčůraní“ a nikdy se tak nebudou chovat před učitelem. No jen jsem se ročílila. 🙁

Přidat komentář