Moje zkušenost s kurzem Nevýchova.cz

Mnoho rodičů se mezi sebou dohaduje, jestli kurz Nevýchovy je pomoc rodičům, nebo naopak další zbytečná investice do něčeho, co vám nic nepřinese. Rozhodla jsem se tedy podělit o vlastní zkušenosti s tímto kurzem. Jelikož jsem jako každá máma chodila na dětská hřiště a navštěvovala různé herny, setkávala jsem se s různými typy rodičů i dětí. Naprosto v každém případě bylo dítě stoprocentní kopií svojí mámy či táty.

  • Záleží na tom, jestli si opravdu uvědomujete své chování a to, jak si tím ovlivňujete svůj život a následně život svých dětí.

Proto ani tak nezáleží na tom, zda se kurz rozhodnete koupit nebo ne. Pojďme se podívat na příklad, jak jsem díky kurzu pochopila svého syna a jak řešíme situace teď. Mnoho nešťastných scén, které následně končí výpraskem nebo zákazem, většinou začíná velmi banálně. Většinou se jedná pouze o nedorozumění, a to z jednoduchého důvodu, dítě vám totiž nerozumělo nebo vás zrovna nevnímalo.

Určitě se vám to také stalo, prostě jste se zamysleli a až do vás někdo šťouchl, tak jste se ,,probrali“. Děti to mají naprosto stejně. Nechci tvrdit, že děti máme brát stejně, jako dospělé, to ne. Právě od toho tady jsme my, jejich rodiče, abychom jim ukazovali, co my uznáváme za správné a jaké jsou naše pocity a rozhodnutí.

  • Dětem musíme být otevření a schopni podávat odpovědi, které po nás vyžadují.

Pro nás jsou to kolikrát prkotiny, já sama to znám. Když slyším otázku: ,,Kam jdeme?“, už asi po sedmé za půl hodiny, cítím, jak mi stoupá tlak a začínám být nervózní z toho, jak dokola vyžaduje odpověď, ale zastavím se. Přesně tady je ten zlom, kdy si uvědomím, jak bych mohla zareagovat.

  • Zvýšit naštvaně hlas a pod výhružkami tuto situaci rychle zastavit.

Před kurzem Nevýchovy bych reagovala asi takhle: panebože, už tisíckrát jsem ti řekla ( bylo to sedmkrát), že jdeme k babičce. Ještě jednou se mě zeptej a už ti dám na zadek, nebo ti zalepím pusu lepidlem, zabavím ti hračku, nekoupím ti zmrzlinu, nedostaneš žádný bonbon, nikam nepůjdeme, a možná bych postupem času přešla i na krutější slova.

V této situaci vám dítě pravděpodobně vůbec nerozumí a nechápe, za co tyto tresty přicházejí, když s vámi pouze hrálo hru. Je zmatené a smutné z toho, že vy se na něj zlobíte, ale neví důvod. Nechápe, že vás ta otázka už posedmé vážně štve. Chce s vámi komunikovat a toho bychom jako rodiče měli využít a proměnit tuto otravnou situaci na hru. V kurzu Nevýchovy jsem se naučila, že dětem není potřeba stále krok za krokem říkat, co mají dělat.

S kurzem Nevýchovy jsem tuto situaci vyřešila takhle: Domčo, vadí mi, jak se mě dokola ptáš, kam jdeme. Já vím, že ty moc dobře víš, kam jdeme. Ty se nudíš, že? Dám ti hádanku: má to čtyři nohy, na nohách kopyta, dlouhý ocas, krátké uši a řehtá, kdo je to? Náš Domča na mě koukal a říká kůň. Takhle jsme si začali dávat mezi sebou hádanky, já u toho udělala, co jsem potřebovala, sbalila věci a vypravili jsme se bez zbytečných otázek a pokřikování na sebe.

Výborně jsme se u toho pobavili, já jsem koukala, jak bystrý je a jaké hádanky je schopen vymyslet. Tohle řešení jsem zkoušela uplatnit na více situací, a to se mi také podařilo. Vyzkoušela jsem to v čekárně u doktora, při cestě na nákup, při vypravování ven.

Prostě v každé možné situaci, kdy jsem potřebovala trošku zvolnit. Moc jsme si tuto hru oblíbili a pojmenovali ji Které zvířátko. Druhá naše hra, která se dá hrát také všude a kdykoliv, je Hledej barvy. Níže najdete popis obou her.

2 zábavné hry pro rodiče i děti

  • Které zvířátko – popisujete zvíře, na které myslíte. Dítě hádá, poté se prostřídáte. Je to fyzicky nenáročná hra, nic vás nestojí a děti se při ní učí komunikovat, rozvíjí si řeč a parádně se u toho zasmějete.
  • Hledej barvy – řekněte barvu a hledejte ji ve svém okolí. Tuto hru lze také využít kdekoli a kdykoliv, děti se baví a zároveň se učí.

    rychlokurz nevýchovy zdarma

Proč formou hry?

Rodiče si často myslí, že děti jim něco dělají naschvál. V tom se ale moc pletou, protože dítě do zhruba 5 let ani neví, co to naschvál je. Nerozumí tomu slovíčku stejně jako vy, pro ně je vše, co vám přijde naschvál, vlastně tak trochu hra.

Čtěte: Kurz výchova nevýchovou, zisk nebo vyhozené peníze?

Zkouší, co máma/táta vydrží. Děti se našimi reakcemi docela dost baví. Mají rády, když je chválíme za namalovaný obrázek, takže vám po prvním pochválení budou malovat obrázky několikrát za den nebo alespoň jeden denně. Ti, co malování nemají moc v lásce, tak jako náš Domča, třeba něco vyrobí.

  • Pamatují si, za co jsou chváleni a za co jsou trestáni.

Chci tím jednoduše říct, že děti si moc dobře pamatují, jak na určité situace reagujete. Jsou si plně vědomy toho, že když dělají něco posedmé znova, že jen přilívají olej a čekají, až ,,to bouchne.“ Proč to dělají? Dělají to proto, že jim nedodáváme dostatek informací, které potřebují.

  • Dítě potřebuje vždy znát cíl, ne průběh, ten děti nezajímá.

Děti jsou otevřené novým situacím, ať to jsou nové hry, řešení problému a podobné. Rády se přikloní k něčemu novému. Jako rodiče buďme dětem inspirací a vzorem, takovým, jakým opravdu chceme být. Stále od dětí něco očekáváme a doháníme ostatní. Jsme tolik ovlivnění okolím a srovnáváme svoje děti s dětmi svých známých.

Čtěte: Dvě myšlenky o tom, jak se může dítě cítit, když zůstane nepochopené

Proč to děláme?

Čas všem utíká naprosto stejně, hodiny tikají pořád a nikdo nemá den delší nebo kratší. Je jen na vás, jak dlouhý den si zařídíte. Vy plánujete a řídíte svůj život a také životy svých dětí. Proto zpomalte a dejte dětem prostor k vyjádření. I malinké miminko vám určitým způsobem umí dát najevo, co ho trápí. Je schopno se s vámi dohodnout, s vaší pomocí.

Kurz výchova nevýchovou rodičům pomáhá pochopit sebe a zároveň vás naučí, jak si zařídit láskyplný vztah s vašimi dětmi. Kouzelnou výchovu jsem vytvořila pro rodiče, kteří se bojí investice do kurzu. Nemáte absolutně co ztratit, účinek kurzu je v mnoha případech už po prvním týdnu a Nevýchova má 14-denní lhůtu na vyzkoušení.

Pokud se vám kurz nebude zdát, nebo vám přijde zbytečný, jednoduše ho vraťte bez udání důvodu. Je totiž zcela na vás, zda vám tento přístup výchovy je blízký, nebo vám přijde hloupý. Vím ale, že pokud to nezkusíte, nemůžete kurz soudit. Neváhejte a vyzkoušejte si nejprve celý obsah Nevýchovy zdarma.

Nevýchova ZDARMA

Co vše se v kurzu Nevýchovy naučíte, se dočtete zde. Poté je už čistě na vás, zda si kurz zakoupíte, či ne. V obou případech vám přeji mnoho úspěchů, jak s vašimi dětmi, tak v životě. I nadále vás budu provázet Kouzelnou výchovou s novými články, našimi zkušenostmi a reakcemi na workshopy Nevýchovy.

Je totiž velice důležité, aby se tyto informace dostaly k vám a ke spoustě dalších rodičů. Výchova dětí nemusí být dřina, pojďte se naučit si výchovu dětí užít. Nic vás to nestojí a můžete objevit něco, z čeho vám bude dobře, nebudete se muset bát, že vám děti budou lhát. Nebudete se muset trápit otázkou ,,Co z něj bude, až vyroste?“ Naučíte se, jak si zpříjemnit své rodinné prostředí a najdete hlavně odpovědi na otázky, které vás tolik trápí.

vyzkoušet kurz nevýchovy

Kristina Farkasová
Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Podělte se s ostatními:

5 komentáře k “Moje zkušenost s kurzem Nevýchova.cz

  1. ,,Všechno je o rodičích,, svatá pravda, děti nejsou ty špatné to my jim ubližujeme. Také jsem se účastnila kurzu nevýchovy je sice fakt že cena byla to první co mě odrazovalo ale byla jsem zvědavá a navíc je tam garance takže jsem neváhala zas tak dlouho 😀 Hned v prvním videu z kurzu jsem cítila že u nás doma není problém v dětech ale ve mě. 🙁 díky Katce jsem si to doma udělala podle sebe moje zlatíčka Anetka 8 let a Kubík 3 roky jsou nejbáječnější děti na světě a domluvíme se naprotsto na všem. Takže za mě rozhdoně kurz třeba jen vyzkoušet a Katce velké díky

  2. Zrovna dneska mi Nevýchova hrozně pomohla.
    Dala jsem dceři polívku a ona se zeptala: Proč jsi mi to nedala do mého talířku? A já už v duchu supěla, že zas musím jít, umýt její oblíbený špinavý talíř, nalít jí polívku do toho jejího a umýt ten zašpiněný, který nechce, ptž se bojím, že jinak tu polívku nesní. V duchu to nenávidím, že zas brblá. Ale na těch 5 sekund, který člověku stačí, aby se nadechl a přehodnotil situaci, tak jsem se zastavila a ptám se: „zlato, Ten tvůj talířek je špinavý. Sníš to i tak?“
    A ona říká to neuvěřitelné: „Mami, já ho nechci, jen se ptám, proč jsi mi to do něj nedala“. a začala jíst. Byla jsem šťastná, jak jsme to zvládly. Málem došlo k nedorozumění a já bych zas byla vytočená a křičela na ni, ať nebrblá a jí. Přitom ona jen chtěla vědět, kde má talířek, ale nechtěla to vyměnit.

  3. Hezky napsaný článek. Díky němu jsem si zase shrnula pár důležitých bodů, na kterých mi taky záleží. Takže díky za něj. 🙂

  4. Malé děti, malé problémy, velké děti, velké problémy. Takovéhle prkotiny mě už dávno netrápí.
    Kdyby tak měla Nevýchova rady pro rodiče, kterým se z roztomilých dětiček stali nesnesitelní puberťáci, kteří mají své rodiče na háku, všechno je „trapný“ a rodiče po nich chtějí „samé blbosti“, stejně jako učitelé a další dospělí!
    Moji dva puboši jsou téměř nemotivovatelní, mají ADHD, takže dlouhodobá motivace nefunguje vůbec, vlastní vnitřní motivaci nemají a krátkodobou je velmi těžké vymýšlet, protože radši všechno oželí, dokonce radši jdou do konfliktu s dospělým, než aby se zvedli a udělali to, do čeho se jim nechce. Je jim jedno, že budou mít ve škole průšvih, že se na ně bude někdo zlobit. Dřív byli rádi, když někdo (ať my nebo učitelé) ocenil jejich práci, teď už je jim i to jedno. Prostě už nevím, jak s nimi hnout 🙁

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *