Jak správně reagovat, když vaše dítě něco provede?

Jak správně reagovat, když vaše dítě něco provede

26. května 2015 proběhl druhý největší webinář Nevýchovy. Mně to nedalo a rozhodla jsem se na toto téma napsat článek. Jak už pro maminky, které na webinář koukaly, tak i pro ty, které slyší o Nevýchově poprvé.

Na tenhle webinář jsem se opravdu těšila celý den, takže jsem si k němu uvařila dobrou kávu, vzala si blok a tužku, a pak už pozorně poslouchala každé slovo, co Katka vyřkla.

Téma: Jak správně a bez infarktu reagovat, když neuplyne den, aby vaše dítě něco neprovedlo se mi moc líbilo. Troufám si říct, že každý rodič tuhle situaci určitě zažil. Vaše dítě něco provedlo, například umylo čajem hračky, vymalovalo si zdi v pokojíku po svém, použilo váš mobilní telefon jako ponorku ve vaně, či jiný ,,naschvál“.

Pozor, nemyslete si ale, že vám děti dělají něco naschvál. Děti vám kolikrát opravdu jen chtějí udělat radost, když vidí, jak jste nadšení z toho, jaký namalovaly obrázek, nebo z toho, jak vám šikovně pomohly utírat prach či podlahu. Ti, co vysílání webináře neviděli, se určitě teď ptají, kde je ten šikovně ukrytý manuál k výchově dětí? Je to velmi jednoduché, tajemství je v komunikaci.

Dva způsoby, které se zaručeně obrátí proti vám!

  1. Snaha to rychle zastavit – Rodič má pocit, že musí rychle zareagovat, aby se daná věc už nikdy neopakovala, a proto dělá unáhlené rozhodnutí při řešení problému.
  2. Vystrašit nebo zahanbit – Zde má rodič opět pocit, že musí dítěti zajistit výstrahu, že tohle se opravdu nedělá, tak ho pro jistotu ještě postraší. Ještě jednou se to bude opakovat tak…. nebo, tohle bylo naposled, tohle už nechci vidět. Ty jsi ale zlobivý.

Jak na ně dítě reaguje?

Také většinou dvěma způsoby:

  1. Zasekne se nebo zarazí – v tu chvíli si myslíte, že to funguje, ale dítě většinou ani nerozumí tomu, co mu zrovna moudře vysvětlujete. A už přemýšlí, kterou hračku si vezme s sebou dnes do školky.
  2. Nevnímá, nemluví – Stojí, mlčí, nevymámíte z něj kloudné slovo. Vy si myslíte, že poslouchá, co mu, říkáte, ale ono tápe, co udělalo špatně? Proč se maminka zlobí? Vždyť jsem jí chtěl/a udělat radost.

Co nám Katka poradila?

Teď vám představím tři snadné kroky, jak postupovat, abyste zabránili předchozím situacím. Díky nim budete vy i vaše dítě vědět, co se stalo špatně a co s tím udělat. I dítě potřebuje prostor účastnit se řešení problémů, které samo způsobilo.

  1. Zastavte se a třikrát se nadechněte a vydechněte – to vám pomůže rozdýchat nával vzteku, okysličit mozek a zabrání reakci v afektu.
  2. Zeptejte se sama sebe – Co bych potřebovala já slyšet, kdybych byla malá, abych tomu rozuměla a chtěla vyhovět? Odpovězte si na tuto otázku, prosím.
  3. Jděte a řekněte mu/jí to – těm nejmenším prostě ukažte, jak by se to líbilo vám.

rychlokurz nevýchovy zdarma

Co jsem si odnesla z webináře já?

Zopakovala jsem si vše, co jsem se s Katkou díky kurzu naučila. Dítě není nepopsaná kniha, do které je třeba všechno narvat a nejlépe co nejdřív, aby už teď, kdy mu/jí je například 14 měsíců, věděl/a, že tohle se nesmí, na to se nesahá, to se nedělá. Ano, dítě potřebuje nastavit určité hranice. Ale zároveň se potřebuje učit, zkoušet nové věci, které si ještě nemohlo nikde osahat. Až potom zjistí, co je například na hraní a co ne.

Ale líbilo by se vám, kdyby vám někdo dával vše příkazem? Možná to znáte od svých rodičů. Rodičové, zastavte se, zpomalte a podívejte se na to dětskýma očima, jak to ony vidí a hlavně si odpovězte na otázku: Jak bych to potřebovala já, kdybych byla malá?

Moje zkušenost s kurzem Nevýchovy

Já reagovala naprosto přesně tak, jak je uvedeno výše. Chtěla jsem vše rychle zastavit, aby se nestalo ještě něco horšího. Používala jsem věty typu: ,,To nemyslíš vážně, proč jsi to udělal?“ ,,Ty mi to děláš snad naschvál?“ ,,To jsi mě teda nepotěšil, nemám z tebe radost.“ ,,Běž do svého pokoje a přemýšlej, co jsi udělal.“ Tyto věty jsem používala velmi často a účinek byl dost diskutabilní.

Stále dokola jsme řešili ty samé problémy: pomalé snídání, pomalá chůze, pomalé oblékání, lhaní aj. Syn reagoval vždy stejně, v danou situaci to fungovalo, uklidil se, přistoupil na to, co chci, ale s výrazem, na který nerada vzpomínám. Postrašila jsem ho, vysvětlila jsem, že se to prostě nedělá a basta, a na závěr jsem mu to ještě zakázala.

uspávání, nočník, nespí, nechce se přebalit, neposlechne

Stejně mi ale tohle řešení nevyhovovalo. A začaly se objevovat další problémy. Musela jsem řešit otázku, proč mi můj čtyřletý syn začíná lhát. Vždyť se s ním snažím domluvit, ptám se ho, co on chce. Neuvědomovala jsem si ale, že takhle domluva nevypadá. Rozhodla jsem se tedy vstoupit do kurzu Nevýchova.czKdyž přišlo první video, našla jsem si rychle hodinku času na zhlédnutí a nevěřila jsem vlastním očím.

Katka mluvila, já poslouchala a viděla se ve skoro každém špatném příkladu. Video jsem shlédla a přišly první pocity. Cítila jsem se jako nejhorší rodič na světě. Všechno, co dělám, je špatně? Nevěřila jsem tomu, brala jsem to jako citové vydírání. Něco, co mě moc štvalo, a cítila jsem se dotčena. Do zhlédnutí zážitkového videa s názvem ,,vyznání mámy“. V tomhle videu jsem viděla naprosto přesně sebe s mým synem.

Poté jsem si řekla, že je něco špatně. Katčin hlas jako by mluvil za mě. Až tehdy poprvé jsem viděla ty chyby, které dělám, ale hlavně, viděla jsem i příčinu svého chování. Kurz jsem již měla zakoupený, takže jsem neváhala si jím projít, a zkusit to doma jinak.  V tu chvíli jsem začala poznávat, jak je to moje malé ,,miminko“ už velké a chytré, můžu se na něj spolehnout, jeho názory jsou někdy opravdu na místě.

V mnoha situacích reaguje tak, že stojím jako přikovaná k zemi a koukám, kde na to přišel. Sdílíme společně radosti i starosti, v téměř každé situaci řešíme problémy společně. On sám přijde, a řekne: Mami, tak já si dnes vezmu do školky to šedé autíčko, když to modré (nejoblíbenější na světě) nemůžeme najít; když vidí, že já už jsem celá nervózní, že už musíme odejít.

On sám přijde a řekne: ,,Mami, my se teď spolu domluvíme, jo?“ Sedne si jako dospělák, a vyklopí, co potřebuje, co by rád 🙂 Já ani sama nevím, co víc vám k nevýchově říci, kurzem jsem prošla, peníze mi vyhozené rozhodně nepřipadají, stále se do něj vracím. Vždy přijde situace, kdy si tam jdu jen tak pročíst příběhy rodičů, hrozně ráda se vracím ke krátkým videím, které jsou zdarma i mimo kurz aj.

Za sebe a svého syna píši, jsem spokojená účastnice kurzu, nám to doma funguje a věřím, že pokud to vidíte alespoň z poloviny jako já, neváhejte a kurz si vyzkoušejte.

vyzkoušet kurz nevýchovy

Podělte se s námi i vy o svůj příběh 🙂

Své příběhy můžete psát do komentářů nebo do naší kouzelné schránky info@kouzelnavychova.cz

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Přidat komentář