Jak řešit dětský vztek a jak zvládnout již rozjetou scénu?

Dětský vztek trápí téměř každou rodinu. Rodiče většinou vůbec nerozumí tomu, proč se dítě vzteká, a snaží se situaci vyřešit co nejrychleji. Z jejich úst můžeme slyšet například: „Pšt, nekřič tolik“ nebo „No tak, uklidni se, nevidíš, že se na tebe všichni dívají.“

Na vztekání můžete reagovat jen dvěma způsoby. A to buď tak, že se naučíte scénu zastavit a vyřešit ji, nebo ji rozjedete ještě víc.  Nutné je také podotknout, že každá dětská scéna má vždy svůj důvod.

3 Nejčastější důvody dětského vzteku

1. Rodiče to dítě naučili

Možná vás teď napadlo, že vy sebou přece nemrsknete o zem a nezačnete křičet na celý obchoďák. Zkuste ale někdy vidět svoje emoce, podívejte se na sebe do zrcadla, když zuříte. Jak přitom vypadáte? Mile a s výrazem, tohle hravě vyřeším, nebo hrozivě a zoufale díky situaci, ve které nacházíte?

Své pocity dětem předáváme, a tím je také učíme reagovat v krizových situacích stejně, jako to děláme my. Dítě jen ještě neumí své emoce natolik ovládat, a proto sebou švihne na zem i před celým světem, a je mu úplně jedno, jestli se někdo dívá. Snažte se proto ukázat dětem, jak své emoce a reakce ovládat. Ukažte jim to vlastním příkladem, říkat totiž můžete cokoliv.

2. Dětem to zkrátka funguje

Dítě po čase zjistí, že na tuto reakci slyšíte. Pochopí, že když sebou flákne o zem nebo začne z plna hrdla křičet, vy mu pozornost věnovat budete. Budete najedou slyšet všechno, co říká, ale už nebudete mít šanci se dohodnout.

Rodiče své dítě většinou uplatí, i když tvrdí, že to tak není. Možná vám něco napoví tato věta: „Ne, toho velkého plyšáka ti nekoupím, pokud ale budeš hodná, koupím ti v obchodě oplatek nebo něco malého.“ On to není jasný úplatek, že ne?

3. Dítě volá po pozornosti rodiče

Někdy se vztek pro dítě stává poslední možností, jak upoutat vaši pozornost. Může to být už reakce ze zoufalství, dítě se vám možná již nějakou dobu snaží něco říct, ale vy jste zaneprázdnění (třeba při nákupu) a odpovídáte automatickými odpověďmi, jako jsou:

„Ano, miláčku, vydrž.“, „Už to bude, zlatíčko, ještě vydrž.“, „Ano, vidím, slyším.“, „ Už už, neboj, ještě chvilinečku.“ Takže buď dítě naučíme si o pozornost normálně říct a to hlavně tím, že mu ji také budeme v případě jeho žádosti plně věnovat. Nebo ho naučíme svým nezájmem a automatickým odpověďmi si pozornost vynucovat po svém, a to většinou končí vztekem.

Jak to můžete změnit?

1. Nebojujte jako dítě

Nemá smysl bojovat a snižovat se na „vztekací“ úroveň. Pamatujte, že reakce vaším vztekem bude oplacena dětským vztekem. Není nic špatného na tom cítit vůči svému dítěti vztek, zlost nebo nenávist. Je to normální reakce na situaci, která je nám nepříjemná, nevíme co s ní, už jsme vyčerpali všechny „klidné“ způsoby řešení, a tak prostě bouchneme. Každý to už určitě zažil, a mnozí častěji, než by sami chtěli přiznat. Není to lehké, jsme pod tlakem dokonalého obrazu rodiče, který nám podsouvá okolní svět. Ale nesmíme zapomenout, že právě z našich reakcí se děti učí, jak ovládat své reakce a svůj vztek.

Jak to vidí rodiče? – „On/Ona je zase vzteklý/á.“

Jak to vidí dítě? – „Ona je zase zlá a nevšímá si mě.“

Co pomůže? – „Ty se teď zlobíš, co? To jsem nechtěla, pojďme to nějak vyřešit, jak by to šlo?“¨

V situaci, kdy dítě křičí anebo sebou mrská o zem, se pokuste zastavit a jen se snažte soustředit na své dítě. Zkuste se do něj vcítit, vzpomeňte si na to, jak je vám, když cítíte vztek. To hodně pomáhá. Sedněte si či se k němu skloňte, ať se můžete dívat z očí do očí a ukažte mu, že umíte pochopit jeho pocity. Někomu pomůže objetí, jiný zase potřebuje nenarušit svůj osobní prostor. Popište jeho pocity nahlas a zeptejte se, co pomůže, aby se uklidnilo. Především mu dejte čas a jednoduše tam v tu chvíli buďte s ním.

2. Zvažte, co je opravdu důležité

Zamyslete se a zvažte, co opravdu nutně musíte v daný moment udělat, a co by naopak mohlo počkat. Vše zvažujte s respektem k dítěti. Tohle děláte především jeden pro druhého a hlavně proto, že jste parťáci a snažíte si vzájemně vyjít vstříc. Pomoci sobě a tím i dítěti můžete jedině vzájemnou komunikací a pochopením potřeb a tužeb toho druhého.

Dítě hodina na úřadě nebo v obchodě nebaví naprosto stejně, jako vás, je znuděné a tato vaše povinnost je pro něj ubíjející. Protože vám to neumí popsat, spouští svůj vztek, aby vyřešilo své pocity a potřeby, pokud je to nenaučíme jinak.

Rychlokurz Nevýchovy ZDARMA

3. Naučte se dítěti porozumět

Nejdůležitější je zjistit, jaký je důvod vzteku. Nejjednodušším způsobem, jak to zjistit, je se dítěte na rovinu zeptat a to například takto. „Já bych chtěla tohle vyřešit, ale potřebuji vědět, co se děje. Co potřebuješ?“ Potom mluvte o sobě. Na to si dejte opravdu pozor, nemluvte o tom, co by se mělo, ale mluvte o tom, co potřebujete udělat vy.

Katka z Nevýchovy říká, že většinou stačí říct jednu kouzelnou formuli. Touhle formulí je říct dítěti důvod, ale popravdě, proč je pro vás tato návštěva úřadu (obchodu atd.) důležitá. Například: „Já chápu, že tě to tady nebaví, ale já bych potřebovala tuhle věc vyřešit kvůli našemu autu, abychom zase mohli jezdit. Šlo by to nějak, co myslíš?“ V případě, že je dítě ještě malé, pomozte mu s návrhy. Najděte způsob, jak to udělat, abyste oba byli spokojení a zvládli tuto situaci v poklidu.

Možná si říkáte, že je to sice fajn, ale že s vaším dítětem by tohle rozhodně nešlo. Možná máte taky pravdu, protože vycházíte ze svých starých zažitých projevů a ne z toho, jak to může jít jinak. Každá rodina může užívat partnerské dohody a v každé rodině se už nemusejí odehrávat scény, ze kterých je na nic vám i dětem.

Vše ale něco obnáší, a jestliže je dítě vzteklé a scény jsou u vás na denním pořádku, nemůžete očekávat změny okamžitě po vyzkoušení jiných reakcí. Dejte dětem také dostatečný čas, aby vám uvěřily a přijaly váš nový přístup.

4. Oceňte sebe i své dítě

Zdá se to možná jako samozřejmost, ale spousta rodičů na poděkování sobě a dítěti zapomíná. Jednoduše svému dítěti poděkujte za to, že jste to spolu zvládli. V rodině by neměl nikdo prohrávat, protože boj, ponižování a nadvláda nebudou nikdy fungovat. Dítě jednou zjistí, jak na vás, a bude toho využívat ve svůj prospěch.

Špatná komunikace vytvoří desítky nepříjemných pocitů. Vztahy v rodině se začnou zamotávat, dětí křičí a rodiče tohle začnou svádět na období vzdoru. Tak to ale není, chyba je a vždy bude v komunikaci. Klíčem k partnerskému porozumění mezi dítětem a rodičem je porozumění a pochopení sebe navzájem.

Krátký vhled do kurzu Výchova nevýchovou

Kurz Výchova nevýchovou už pomohl v deseti tisících rodinách, rodiče jsou klidnější, šťastnější a hlavně se dětmi dokáží na všem předem dohodnout. Scény umí vyřešit, umí se vzájemně pochopit a ocenit. Ani byste nevěřili, jak jsou děti tomuto přístupu otevřené. Dostane se jim totiž respektu a pochopení a ony se díky tomu s vámi rády domluví, a o tom přesně je Nevýchova a její kurz.

Možná nese provokativní název, ale je to kouzelný kurz, který vám doslova změní pohled na život a na výchovu dětí. Já osobně jsem v kurzu už přes rok. Vidím stále nové a nové přicházející rodiče, ale to nejdůležitější je, že jsem si přečetla už tisícovky e-mailů o tom, jak kurz výchova nevýchovou zařídil doma neskutečné věci.

Jedná se o skutečné příběhy z rodin, kde si dokonce někteří mysleli, že jim pomoci nemůže vůbec nic. Vyzkoušejte ho i vy a zjistěte, jestli je to pro vás či není, prvních 14 dní máte zdarma. Stihnete si tedy vyzkoušet dvě videa z kurzu, konkrétně ta týkající se komunikace, lží a dohod.

vyzkoušet kurz nevýchovy

Kristina Farkasová
Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Podělte se s ostatními:

3 komentáře k “Jak řešit dětský vztek a jak zvládnout již rozjetou scénu?

  1. To je hezké a co když dítě nemluví a už se mi cca od 10 měsíců vzteká? shlédla jsem i video, ale bohužel mi je obojí na houby a já se těšila, že u nás konečně zavládne pohoda a ne denodenní vztekání kvůli všemu, malý 15m a já už jsem občas na pokraji sil… 🙁

      • V případě, že dítě ještě nemluví, svým vztekem dává najevo svou nespokojenost. Jedině máma může přijít na to, jaká je skutečná příčina tohoto vzteku. Možná pomůže, když víc budete sledovat své dítě a zjišťovat, co je spouštěč vzteku. Každý dětský vztek má svůj důvod a proto je nutné vždy zjistit oč se jedná. V článku je popsáno, jak na to neřiďte se každým slovem, ale pokuste se najít vlastní řešení, které potřebujete. Pokud si o tom potřebujete ještě hlouběji popovídat napište i na email info@kouzelnavychova.cz Kristina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *