Co je liberální výchova a jaký má na děti dopad její špatné nastavení?

Co je liberální výchova a jaký má na děti dopad její špatné nastavení?

Liberální výchova je téměř přesným opakem výchovy autokratické. Jestliže autokratický styl výchovy si základá na dominanci a autoritě, využívá příkazy a tresty, potom liberální výchova dělá z dětí spíše malé dospělé, kteří jsou za svůj život odpovědni. Ovšem ne vždy tomu tak bylo, volná výchova by totiž neměla být synonymem pro svobodu bez povinností a cílů.

Původní představa liberální výchovy byla spojena s poměrně vysokými nároky na dítě, které bylo k něčemu systematicky vedeno a vychováváno. Taková výchova vycházela z jisté svobody člověka, nikoli slepého následování autorit. Dnešní pojetí volné výchovy je však zcela mylně chápáno. Přitom správná výchova dětí není žádná velká alchymie.

Špatné a přitom velmi časté pojetí výchovy

Moderní verze liberální výchovy je spojena se slabým vedením vychovávaného. Dítě je řízeno a vychováváno poměrně slabě, popřípadě vůbec. Nejsou na něho vznášeny téměř žádné požadavky, a pokud ano, nejde ani tak o to, zda je splní. Taková výchova má jen jediný důsledek: děti podávají velmi malé studijní nebo pracovní výkony, jsou roztržité, nedokážou se soustředit a téměř nikam se nerozvíjejí.

Trable s puberťákem? – Puberta, aneb s dítětem není řeč, je na zabití!

Jaká jsou rizika a negativní dopady liberální výchovy?

Důsledky špatného liberálního přístupu k dětem jsou více než znepokojivé. Ideální ukázkou takové výchovy může být Švédsko, kde se již několik let upřednostňuje volný způsob výchovy. Navíc od roku 1979 platí zákon, který rodičům zcela zakazuje jakékoli fyzické tresty – ve výsledku i obyčejný pohlavek. Co z takových dětí za posledních pár let vyrostlo?

Studie prestižního psychologa Davida Eberharda ukazuje, že z takto vychovávaných dětí vyrostli sebestřední individualisté, kteří postrádají základní prvky slušnosti. Neděkují, nezdraví, nepodrží dveře ani nepustí sednout starší lidi či těhotné. Naopak vyžadují, aby se veškeré dění „točilo“ právě okolo nich. Na vše, co není podle jejich představ, reagují podrážděně a vznětlivě.

Konkrétní dopady liberální výchovy

Ukazuje se, že příliš volně vychovávané děti nejsou přirozeně „dravé“. Nemají snahu dělat něco, co je nebaví nebo z čeho nemají okamžitý prospěch. Typickým příkladem je školní docházka a záškoláctví. Zde je viditelný propastný rozdíl mezi autokratickou a liberální výchovou.

Špatně nastavená liberální výchova vede k záškoláctví

Záškoláctví

Přestože školní docházka může být pro většinu dětí problém a může se stát, že je škola zkrátka přestane bavit, přistoupí k tomuto faktu na základě výchovy rozdílně. Zatímco dítě autokraticky vychované bude brát zvládnutí školních povinností a docházku pravděpodobně jako nutnost, liberálně vychované dítě do školy chodit přestane – pro něj přece povinnosti neplatí.

Možným řešením může být stanovení určitých hranic. Liberální výchova se stanovenými hranicemi, které jasně vytyčují, kam až dítě může zajít, je pro děti i rodiče velmi přínosná. Nicméně přístup už spadá spíše do demokratické výchovy, která má k liberální poměrně blízko, avšak zároveň zaujímá jiné výchovné principy – není o stálém ustupování rodičů, ale je především o vzájemné dohodě, o pochopení.

TIP: Potřebuješ lépe pochopit své dítě? – Rodičovský seriál zdarma

Vánoce, Nevýchova, Dárkový poukaz

Minimální snaha a žádné cíle

Dalším typickým projevem příliš liberální výchovy je, že dítě nemá téměř žádnou snahu něčeho dosáhnout nebo překonávat překážky, zkrátka vyvolat určitou akci. Nemá to totiž zapotřebí, je naučené, že dostane vše, aniž by se nějakým způsobem přičinilo. To se může později projevit ve škole, v zaměstnání, ale hlavně v obyčejném životě.

Dítě není schopno řešit problémy. Vytyčit si cíle a svědomitě za nimi jít, zlepšovat se, dosahovat úspěchu. Naopak se spíše spoléhá na pomoc druhých, kteří za ně situaci přímo vyřeší. Takoví lidé se v dospělém životě nedovedou orientovat a nejsou schopni normálně žít, nedokáží se o sebe postarat, a pokud ano, dá jim to mnoho práce.

Řešením je opět buďto jiný koncept výchovy nebo správná liberální výchova, která sice dítěti dá svobodu, ale zároveň ho dostatečně rozvíjí a probouzí v něm snahu se osamostatnit, nespoléhat příliš na druhé a postarat se o sebe. Liberální výchova totiž není špatná, špatný je pouze současný moderní trend této výchovy.

Nevýchova není volná výchova – Co je Nevýchova?

Jak nastavit správnou liberální výchovu?

Jak má vypadat správná liberální výchova?

Výchova dětí liberální cestou by neměla spočívat v tom, že si dítě dělá, „co chce“. Především by mělo vědět, proč určitou věc dělá, nejen ji mechanicky vykonávat. Stejně tak by si mělo řádně uvědomovat, proč něco nechce dělat a dokázat si to racionálně obhájit. Dítě je schopno vnímat klady a zápory určitých věcí – samozřejmě adekvátně jeho věku.

Vychovávaný by tak měl řídit své činy na základě vlastní úvahy, vlastního odůvodnění. Měl by hledat otázky, proč je určitá věc dobrá, proč by ji měl vykonávat a co mu přinese. Na základě toho se může naučit uvažovat do budoucna, rozhodovat se, volit mezi něčím – což mnohdy neumí ani dospělí. Možnost volby nebo schopnost odmítnout je podle studií pro mnoho dospělých velmi problematická.

Je žádoucí, aby také liberální výchova měla jasné hranice. Dítě sice může mít volnost, ale zároveň musí vědět, že existují věci, které zkrátka dělat musí – jinak to nejde. K takovému přístupu se však musí vést už odmala. Správně liberálně vychované dítě by mělo cítit svobodu volby, mělo by se umět rozhodovat a jednat, ale zároveň by mělo mít smysl pro povinnosti a jistý řád. Pomoci vám v tom může také Nevýchova. Otestujte se, jaký typ rodiče jste?

Test nevýchovy - jaký typ rodiče jste

O autorce

Kristina Farkasová

Kristina Farkasová

Jsem máma, dcera, vnučka i snacha a vím, že je někdy těžké se svými nejbližšími vyjít, natož se s nimi domluvit. Snažím se vám proto ukázat, jak se můžete naučit komunikovat otevřeně a užít si mateřství se svými dětmi naplno. Své myšlenky a názory čerpám z vlastních zkušeností a ze studií psychologie. Zaměřuji se, na vztahy mezi rodiči a dětmi, ale také o komunikaci partnerskou a pracovní.

Se svým partnerem zakladatelem projektu www.bezvymluv.cz Patrikem Zapletalem, se snažíme ukázat lidem, že ve školách nás nenaučí, jak život žít, ale jak hledat jistotu a dělat v životě to, co nechceme. S Patrikem věříme, že každý je hoden život žít tak, jak by chtěl, jen je potřeba umět si nastavit životní cíle a určit si priority.

Přidat komentář