Blogerka Kája – Příběh o kocourkovi Mourkovi 2. díl

Blogerka Kája - Příběh o kocourkovi Mourkovi 2. díl

Pokračování mého prvního dílu – Blogerka Kája – Příběh o kocourkovi Mourkovi 1. díl

Cesta byla dlouhá. Obchod byl totiž na druhém konci Kotěhůlek a Mourek nebyl na takové výlety zvyklý. Když konečně dorazili, byl úplně udýchaný. Nakoupili mouku, chleba, cukr, vejce a mléko. Mourek dostal chuť na čokoládu a Chlup mu ji koupil.

Když se vraceli, zeptal se Chlup: „Chceš znát tajemství?“ Mourek přikývl. „Mám jednoho kamaráda a je to převozník.“ „A sveze mě?“ zeptal se Mourek. „No samozřejmě, jinak bych ti to neříkal.“ K řece to byl jenom kousek. Chlup zapískal na píšťalku, kterou měl kolem krku, potom čekali. A za chvíli přijela dřevěná loďka se starším kocourem na palubě. Kocour si popovídal s Mourkem i s Chlupem a poté se vydali na plavbu.

Kocour se jmenoval Fousek a vytáhl rybářský prut. Podal ho Mourkovi a ten si jej začal prohlížet. Veslování se ujal Chlup a Fousek začal vysvětlovat, jak správně lovit ryby. S Fouskovou pomocí Mourek ulovil dvě ryby.

„Ááách,“ zapředl Mourek, když se uvelebil na gauči. Do čumáčku jej však náhle uhodila vůně pečené ryby. Vstal a šel se podívat do kuchyně. Chlup právě dával hotové ryby na talíře. Mourek se už po talíři natahoval, ale Chlup ho zadržel. „To není pro tebe,“ řekl. „Budeme mít návštěvu.“ „Ale já je ulovil!“ zaprotestoval Mourek.

Chlup mu slíbil, že mu dá zbytek a poslal jej spát. Mourek byl před chvílí ospalý, tohle jej ale úplně probralo. Kdo by tak mohl přijít? Vydal se ke knihovničce. Jako první jej zaujala kniha Šlo koťátko na vandr, nevzalo si skafandr:

Vánoce, děti, Ježíšek, klid, odpočinek, dárky

V potůčku je kočička, má zelená očička. A přitom po očku sleduje žabičku. Žabička nic nezmůže, Sisi nepomůže. Kdyby za ní skočila Sisi by ji nabila. Nebo jazykolamy: Ať to sviští na cvičišti, Královna Klára na piáno hrála. Najednou zaslechl kroky.

Vešel Chlup a neznámá kočka. „ A tohle je Mourek. Je to můj synovec a je tady na prázdninách,“ povídal Chlup kočce. Kočka se k němu rozběhla a řekla mu: „Já jsem Nela, strejdova kamarádka.“ „Já jsem Mourek,“ řekl docela zbytečně Mourek.

Byl den odjezdu. Mourek byl trochu rád, že uvidí maminku, a trochu nerad, že se bude muset rozloučit se strejdou. Najednou zahlédl postavu v dálce. Byla to máma! Dlouho trvalo, než se dostatečně přivítali. Pak se ale Mourek musel rozloučit se strejdou Chlupem.

Ale všechno má svůj konec. I tento příběh.

O autorce

Karolína Vachová

Karolína Vachová

Jsem žákyní základní školy, mám ráda zvířata a přispívám na jejich ochranu. Ve volném čase ráda a hodně čtu, chodím na procházky do lesa a hraji si se svou kočkou Lili.

Přidat komentář